Jani, modlím se za ty lidičkami slovy věřícího člověka, který nevyznává žádné náboženství.

Děkuji.

Modleme se za zemřelé havíře a jejich rodiny.

Děkuji.

Život je holt někdy previt... taky se mnou ta zpráva zamavala. A ty vánoce k tomu...

Bylo by to neuvěřitelné i v březnu, ale...

Víš, jeli jsme včera z koncertu Elánu, já šťastná jako blecha... a pak jsem celý, že v době, kdy jsne studovali, kudy do O2 arény, se stalo tohle...

Díky, Marku.

Vzal jsem si ženu z Karviné - Její otec na dole Doubrava. Pochopitelně jsem se zúčastnil "Návštěvního fárání" - Jako laik jsem žasnul a onen vláček mne fascinoval. Zbytek veselého fárání probíhal v zahrádkářské kolonii - Klasika, já mezi skutečnými havíři , (dopadl jsem jako ve sloji) ...

Řada věcí - pak člověku dojde později. Např. zvyk, kdy žena vyprovází svého muže ke dveřím bytu na šichtu! Úžasnost postavy tchána, který pravda, světovou literatutu neovládal, nicméně obrovský poctivec a robotný člověk! Stalo se neštěstí - situace podobná Dukle. Nyní zazdít z obou stran a čekat. Ano, ticho, moje slova jsou zbytečná ...

I ta moje byla zbytečná... Ale nedalo mi to. Máte pravdu, dodnes svého muže (druhého) vyprovázím ke dveřím a nikdy mě nenapadlo, že to nedělají všichni.

Dodnes před každým loučením urovnávám hádky..

Byl to tam jiný svět a trochu pořád je. Děkuji. A ano, zazdít a čekat.

Toto je velký malér. Když se to stane, vždycky to se mnou zamává. A teď před svátky se emoce násobí. Je mi těch rodin moc líto...

Měla jsem naivní dojem, že dnes už je taková situace skoro nemožná...