Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

R^+R^ Do kamene tesat. Krásný den, Jani!

1 0
možnosti
Foto

Děkuji, Dano, že jste se začetla, vážím si toho.

0 0
možnosti
Foto

Milá Jano, již nejsem nějaký čas blogerem, ale to neznamená, že nesleduji oblíbené. Když pominu karmující kolegy, kteří si tímto zajišťují karmu od Vás, mám asi zvláštní náhled na Váš článek. Je to náhled seniora, který nemá placku mobil, neblbne na sociálních sítích, snaží se žít a pomáhat podobně smýšlejícím. Mám "eden" - oázu klidu a míru. Mám ale sousedy, kteří mají malé děti. Podotýkám, že je sleduji doslova od maminčina "bříška" . Mám proto právo hodnotit jejich "růst". A jsem dost zděšen. Když jejich matka, mimochodem velmi "progresivní" dáma prohlašovala, že její děti nikdy mobil, tablet a podobné... Usmíval jsem se a doufal. Bohužel, "mé" děti mají mobil (obě), každé svůj tablet (aby se nehádali) a zásady jsou úplně v pr,,,,li. Představ si, že má kamarádku, zhruba 200 metrů od jejich chaty a volá jí z mobilu, ať k ní přijde... Mám k tomu něco dodat? Promiň, Tvůj článek je past spíše pro mne. Zdravím. Jiří:-):-)

2 0
možnosti
Foto

Jiří, to je mi vzácná návštěva :-))). Děkuji za ni a jsem potěšena. Ano, doba se mění, to tak prostě je. My už jsme oba ty "stabilizační smyčky", které drží ve společnosti ty dnes trapné tradice, že? Já tedy zatím spíš přešlapuji na místě (a bez telefonu se nehnu), ale to na věci nic nemění :-).

Nijak zvlášť mi nevadí telefony v rukou dětí, pokud nejsou připojené k internetu, rodiče mají kontrolu nad jejich obsahem a pokud mají v rukou stejně často stavebnice, pastelky, prostě "obyčejné hloupé" věci, které je (na rozdíl od těch mobilů) učiní chytrými. :-).

Ale...mohu se přiznat? Volávám i dceři, která bydlí podobně blízko, jestli něco mohu. Není to kvůli lenosti, ale oni už jsou tak prostě zvyklí a já nechci být otravná návštěva. A závěrem? Doufám, že jsem Ti nevytvořila past a do Tvého edenu bych se někdy ráda přišla v klidu posadit na zcela nevirtuálně žitou chvilku.

1 0
možnosti

super, Jani....tohle si lidé neuvědomujíR^

1 0
možnosti
Foto

Děkuji moc. Od kantorek mne to zvlášť těší. I když...těší je špatný pojem, protože mne to vůbec netěší. Uf...a jsem zamotaná. V síti vlastních myšlenek :-(

0 0
možnosti
Foto

Ahoj, Jani, karma a zas jdu.:-)R^

0 0
možnosti
Foto

Tak klidnou cestu :-) a díky.

1 0
možnosti
Foto

Jani, to jsi napsala báječně!!! Naprosto souhlasím vlastně s každým slovem.R^R^R^

3 0
možnosti
Foto

Děkuji velmi. Však si pamatuji, jak jsem s besedami o internetu začínala právě v knihovně :-).

1 0
možnosti
Foto

Máš pravdu, je to o tom pevném bodu a komunikaci v reálném světě. To je ale pro spoustu dětí (ale i dospělých) nedostatkové zboží. Jasně, některé nepoučené děti jsou jen "zvědavé" a pak si natlučou ústa, ale pro některé je únik do virtuálního světa bolavým řešením toho, co se děje v jejich reálném světě: nezájem, nedostatek času dospělých, nedostatek kamarádů, komunikace, lásky...

Nemůžeme se pořád jen vymlouvat na to, že nestíháme. Na vlastní děti si čas udělat musíme a taky zodpovídáme za to, jak tráví svůj čas. Není to vždy o drahých kroužcích, na které třeba někdo nemá dost peněz. Můžeme jít společně na výlet, podívat se na pěkný film, zahrát si společenskou hru a tak nějak přirozeně si při tom povídat nejen na téma "co škola...?" To ale musíme chtít. Spousta z nás dospělých je totiž v pasti svého života, ze které sami neumí smysluplný najít únik... a hledat náplast na tyhle "bolístky" na internetu je tak snadné.:-/

Díky, že jsi tohle téma otevřela také z druhé strany.R^R^:-)

2 0
možnosti
Foto

Pavlo, moc Ti děkuji za tohle napsání. To přesně totiž vnímám.

Život je vždycky něčím náročný. A taky krásný. A hlavně takový, jaký si ho uděláme. A s dětmi se fakt dá hrát člověče nezlob se, péct buchta (teď mají všichni doma hromady mouky :-))...a mluvit.

Moc děkuji.

1 0
možnosti
Foto

Kde jsme se to ocitli? Ale to zde nemohu napsati.

"Já bych všechny ty internety zakázala", jak moudře pravila jedna důchodkyně.;-D

Příčiny jsou dvě: rodiče a nedostatek solidní seberealizace pro dospívající mládež.

0 0
možnosti
Foto

Jsem ráda, že to vidíš podobně. Děkuji.

1 0
možnosti
Foto

R^Do kamene tesat tahle Tvá slova, Jani.

4 0
možnosti
Foto

Děkuji, Honzo. To snad ani není nutné. Spíš kdyby rodičové zvedli hlavy od svých mobilů a podívali se, co dělají jejich děti a neříkali zas to teď tak časté "státe, zařiď to za nás"...

1 0
možnosti
Foto

Jani, dobře! Ať Ti dnešní kytky rychle nezvadnou!:-)R^

1 0
možnosti
Foto

Děkuji, Horste. Hodně zdraví k vám domů :-)

0 0
možnosti
  • Počet článků 324
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 961x
Pro ty, co mne znají už vdanou (blog je založený dříve než moje manželství) jsem už spíše Pšejová.

Naprosto obyčejná ženská, jakých chodí po ulicích tisíce. Pozorovatelka světa a majitelka víry v lidskost.

Momentálně také zaujatá členka skupinky pohybující se kolem Davida. Mladého muže, kterého učinila vězněm ve vlastním těle svalová dystrofie a on se chce dělit o svůj příběh a zkušenosti.

Píšeme o tom i na facebooku:  https://www.facebook.com/DavidAGenetickyGolias/

Jsem k nalezení na:  jamajka117@gmail.cz.