To je smutný příběh, Jani. Leč i smrt je součástí života a Filemon s Baucis nejsou jen pouhou legendou

Vidíš, Honzo, mé noční přemýšlení o zázraku jsi shrnul do jediné věty. Děkuji a zdravím z Kréty.

Ach jo, to je mi líto, ale to brzké setkání (tedy že se jeden bez druhého, ona tam na druhém břehu a on zde netrápili), to jim moc a moc přeju. Ač jsem ji nepoznala osobně, vím, o koho jde (tedy vyrozuměla jsem ze Tvých jinotajů) a přeji jim dobré spočinutí a krásný život tam, kam my zatím nedohlédnem. Tobě, Jani, děkuju

Ach, to neměly být jinotaje... To se mi tedy nepovedlo. Jen příběh, kde jsou přesná data tak nějak nadbytečná...

Asi mi to na mobilu jde nějak hůř...

Jinak moc děkuji..

Za tu, která zůstala sama a tohle nejspíš najde.

Ráda jsem ji poznala i osobně (loni u vás). Jani, dík za vzpomínku

Je tady plno koček (Kréta), tak na ni někde nemyslet. Na dobrodružství se záchranou kočky, kterou krmila stříkačkou, protože ji museli amputovat kus jazyka třeba. Rozhodně měli prožitý život.

Jani Gustu jsem stačila poznat asi 5 minut, když jsem vezla Jitku od vás do VM.

Čekal na ni s Lakýnem.

Krásný blog.

Ani jsem se v tom překvapení nezeptala, co je se zvířátky...

Znám podobné osudy, jsou velmi uvěřitelné.

Nebylo jim nijak moc let, ale i tohle je prostě láska a jisté milosrdenství.

Věřím, že takové příběhy potkáváš, děkuji.