To je fakt síla. Jsme si rovní a rovnější.

O ekonomických věcech by se v téhle souvislosti dalo psát víc, ale do toho jsem ještě tak nějak nedozrála, události kolem výživného si taky zaslouží nejspíš samostatný článek (nemyslím o nás, ale o nastavených principech). Docela zajímavý fakt třeba je to, že o zvýšení výživného se dá požádat až tři roky zpětně (což je dobře), ale snižení nelze řešit ani ode dne podání žádosti, ale až od rozhodnutí soudu. Což může být např. při ztrátě zaměstnání až ekonomicky likvidační.

I tady by ta rovnost setsakra pomohla.

 Moje drahá choť pracuje na FÚ... doufám, že mě nezatratíte. Taky mám jednu storku. Podával jsem asi pře 5 lety přiznání k dani z příjmu. Přísluším pod jiný FÚ, než ten kde pracuje žena. Ona mě říká - dej mi to, podám ho u nás a oni to pošlou naší "potrubní poštou" do místa určení. Tak se stalo a donesla potvrzenou kopii. Ovšem milé přiznání se ztratilo a byl jsem nucen vystavit nové, které jsem si již odevzdal sám. Kopie nestačila... (alespoň posloužila k tomu, že jsem nedostal vyměřené penále). Ovšem po půl roce se milé - původně podané přiznání - našlo. No a já musel běžet znovu na FÚ a nějakým přípisem ho zrušit, protože úředně nesmí existovat 2x. Není to kouzelné - ta naše státní zpráva?

Chyby se dějí všude, ve všech sektorech a ve všech úrovních. A o založených papírech a mé hysterii z toho kde jsou bych mohla psát ne blogy, ale romány :-), tak jsem v tomhle shovívavější (neb jsem šťastná, když papír ztratí někdo jiný než já :-)).