Seznamky v Česku - nejlepší způsob jak zůstat dlouho singl.

30. 08. 2010 22:47:45
Říká se, že zkušenostmi rosteme. Kdyby šlo o zkušenosti se seznamováním, opírala bych se hlavou o některé měsíční moře. Tak proč se o ty zkušenosti nepodělit.

Cedulku "singl" jsem si celkem hrdě nosila deset let. No uznejte, za tu dobu člověk zažije ledasco. Spokojenost s vlastní svobodou i strach ze samoty. To vše několikrát. Jsem z generace těch, co si ještě stihli pořídit děti brzy. To první ve dvaceti. Když jsem pak zůstala sama, měla jsem dvě děti a svobodné kamarádky, co právě zakládaly své první vztahy. Naše role se vyměnily. To já najednou byla ta, která na vztahy hledí s nedůvěrou.

Jste-li sami, dřív nebo později narazíte na internetovou seznamku. Jak jsem tak plula všemi těmi veselými i vážnými epizodami, říkala jsem si, že jednou, až to bude za mnou, to sepíšu. Uf. Je to za mnou. A nastal čas dobrý pro psaní.

Při prvním kontaktu se seznamkou jsem byla pozorovatelkou. Brouzdala na ní tenkrát o trochu déle rozvedená kamarádka u které jsem trávila část dovolené. Přesněji řečeno Vánoc. Byla skvělá. Opatrovala mne a hýřila energií. Ona je prostě taková. Dívči vtělení anděla. Andělkyně. Andělka.

Jednou večer jsme si namíchaly cosi dobrého, tuším campari s džusem a ještě něčím. Ukázala mi seznamku. Rozumně (no, rozumně vzhledem k tomu campari) jsme to probraly a usoudily, že seznamka je jen další způsob, jak se s někým potkat. Dáte tam najevo, že jste samy a chcete to změnit. No a z množiny podobných se vyloupnou vhodní protějškové. A to by v tom byl čert, aby to jednoho krásného dne neklaplo. Vlastně jsme nevěděly, jak se jinak seznamovat. Napsat si na čelo "jsem sama a tak úplně mne to nebaví?" nebo napsat Srstkovi, ať nás nenápadně přihodí někam do "Chcete mne"? V životním fofru a starosti o rodinu a práci nebyl na hledání moc čas. Seznamka se zdála být rozumnou metodou. Řekla jsem si, že to budu řešit po Novém roce, prohlédla si poloprázdnou láhev Campari (no, spíš skoroprázdnou - byla to dlouhá debata) a šla spát.

Má kamarádka ještě sedla k počítači. K seznamce, jak jinak. Psal se konec roku 2000. Symbolicky končilo millénium. Ráno jsem ji našla spát pod stromečkem. Ten, s kým si spřádala na seznamce sny, ji poprvé viděl na fotce a vyjasnil jí, že není jeho typ. Kolem ní se válely papírové kapesníky. Uvařila jsem ranní kafe a poprvé, ještě náznakem, jsem si uvědomila, že se seznamkami to nejspíš bude jako s každým jiným lidským vynálezem. Je to dobrý sluha. A setsakra mizerný pán. Protože je to jen nástroj a zacházíme s nim my - lidé.

A chce to opatrnost a respekt k tomu, že na druhé straně anonymního monitoru sedí člověk, nikoliv sen. Internet je nové médium. A naše mozky jsou "z doby kamenné". Není divu, že s novým, zrychleným světem neumíme zacházet. A to hlavně ve věcech soukromých k nimž seznamování určitě patří.

Dovolím si sem postupně přidat pár postřehů z téhle doby. A docela se na to těším.

Autor: Jana Majová | pondělí 30.8.2010 22:47 | karma článku: 29.11 | přečteno: 9489x

Další články blogera

Jana Majová

Sladký blog o tom, jak pošetilost čokoládu přináší. (Fotopovídání)

Moje bábinka skvěle pekla. Všechno, co jí přišlo pod ruce, do mísy, na pekáč a do trouby, se povedlo. Včetně dortů. Její recepty obsahovaly ono magické "přiměřeně". A každý její moučník způsobil ono pověstné "nebe v hubě"...

23.1.2019 v 7:25 | Karma článku: 22.73 | Přečteno: 421 | Diskuse

Jana Majová

O Kakujce, avajíčku a kouzlu netušeného.

Svět mojí vnučičky Maji je pohádka a pohádky jsou platnou částí její skutečnosti. Velikýma očima okukuje svět a nepopsaný mozek sytí a sytí. S kouzelnou přímočarostí objevuje, svět si přivlastňuje a pro nás každodenní rozsvítí

17.1.2019 v 21:34 | Karma článku: 21.67 | Přečteno: 374 | Diskuse

Jana Majová

24 hodin s Teslou X

Vyzkoušeli jsme projet si Moravu v Tesle X. Pánové, čtěte opatrně - článek je psán zcela bezobalovým pohledem ženy bez jakékoliv snahy o technické uchopení a pochopení tématu. Pravda ale je, že jsem si to náramně užila.

13.1.2019 v 21:48 | Karma článku: 33.38 | Přečteno: 2413 | Diskuse

Jana Majová

Pod povrchem - příběhy rodičovství

Příběhy posbírané, někým a někde žité. Tentokrát o mužském vzoru a otcovství. Co se taky může dít přímo u vašich sousedů?

10.1.2019 v 7:34 | Karma článku: 22.06 | Přečteno: 647 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Stříbrné pupeční šňůry aneb V zajetí mobilních spárů

Kdysi se rodiče museli spolehnout na slovo svého potomka, že bude doma v určitý čas. Když nebyl, většinou byla odměna jistá "pětadvacet na dvě půlky". Doba (z)mobilizovaná, je tak trochu hysterická.

21.2.2019 v 20:42 | Karma článku: 16.03 | Přečteno: 276 | Diskuse

Katerina Kaltsogianni

Tati, nechci už kulhat!

„Tati, chci tančit, chci cvičit, chci normálně chodit,“ řekla jsem tátovi v mých osmi letech. Tento příběh je v pořadí druhým ze tří, které mě zformovaly do dnešní podoby. Vážně jsem se od mých tří příběhů asi nezměnila.

21.2.2019 v 16:24 | Karma článku: 20.19 | Přečteno: 421 | Diskuse

Luděk Kratochvíl

Sovětsko-japonské poměřování svalů II. - Nomonchan/Chalchyn-gol 1939

Po několikaměsíčním relativním klidu byl japonskou stranou vybrán druhý zkušební prostor - sporné území u řeky Chalchyn-gol pod horou Nomonchan-burd-obó v oblasti Barga s příhodnějšími logistickými podmínkami pro japonské jednotky

21.2.2019 v 14:55 | Karma článku: 20.85 | Přečteno: 497 | Diskuse

František Skopal

Kult nahoty a lidská civilizace!

Náš svět podléhá kultu nahoty! Tělesné odhalování různého stupně lze vidět všude, kde se jen podíváme: na ulicích, na koupalištích, ve společnosti, ale také ve filmech, v časopisech, na internetu, a tak dále, a tak dále.

21.2.2019 v 14:30 | Karma článku: 10.98 | Přečteno: 810 | Diskuse

Bohumila Truhlářová

Jezte polské hovězí se salmonelou a nereptejte, aneb svět se zbláznil

Neotravujete nás s vašimi nápady kontrolovat naše hovězí maso, stejně na nás jenom žárlíte, protože nestačíte na naši polskou konkurenci, a bacha, jestli nedáte pokoj, budeme kontrolovat vaše pivo...

21.2.2019 v 14:00 | Karma článku: 23.81 | Přečteno: 701 | Diskuse
Počet článků 294 Celková karma 26.29 Průměrná čtenost 935

Pro ty, co mne znají už vdanou (blog je založený dříve než moje manželství) jsem už spíše Pšejová.

Naprosto obyčejná ženská, jakých chodí po ulicích tisíce. Pozorovatelka světa a majitelka víry v lidskost.

Momentálně také zaujatá členka skupinky pohybující se kolem Davida. Mladého muže, kterého učinila vězněm ve vlastním těle svalová dystrofie a on se chce dělit o svůj příběh a zkušenosti.

Píšeme o tom i na facebooku:  https://www.facebook.com/DavidAGenetickyGolias/

Jsem k nalezení na:  jamajka117@gmail.cz.

 

Najdete na iDNES.cz