Zatímco jsi spal.

Prospal jsi to. Prospal jsi celý ten den a po něm ještě noc. Když jsme za tebou přišli do nemocnice, usmíval ses na mne. Chvilku trvalo než Ti došlo, že je se mnou Toňas. Asi ještě narkóza. Nebo nějaké jiné oblbovadlo. A přitom se toho tolik stalo, zatímco jsi spal.

5:10 - Kamila

Vzbudilo mne tvoje neklidné spaní. Vlastně už jsi nespal. Doufal jsi, že ta bolest přejde? Tsss..

V nemocnici jsme byli před šestou a chirurg jásal, že pouze tak vzorní pacienti jako ty, nosí svá zanícená slepá střeva pěkně v ranních hodinách a nenarušují tak víkendový režim. Vrátila jsem se domů a pustila si desku. Usnula jsem zabalená ve tvém županu. I ty jsi nejspíš zrovna spal.

7:00 Toňas

Uf, ségra se nevzbudila. Odnesl jsem si její tablet do obýváku a zalezl na gauč. Pěkně špunty do uší, pustit muziku a nalogovat se na facebook. Musím takhle brzy, protože Hvězdička má divný rodiče a musí s nimi jet k babičce. Máme na sebe hodinu. Hvězdička je krásná, fakt. Má ty nejdelší řasy na světě a...tak vůbec. Je lepší s ní být venku, na chatu píše takový ty holčičí blbosti, jakože by jednou chtěla dům a velkého psa a jak viděla romantický film a já si vždycky představuju, jak má hebké vlasy a jak má tu jizvičku na krku a vlastně je mi skoro jedno, co píše. Ale to jí teda fakt říkat nebudu. Kámoš Kačer mne v tomhle poučil, tak už se do debat o odpružení kol fakt nepouštím. Hvězdička už je pryč a jak jsem se tak otočil, u zrcadla stála máma v hrozně krátké sukni. Jak jsem si ji tak prohlídl, měla taky tričko s malinkatýma rukávkama a velkým výstřihem, až jí z něho čouhala krajka od podprsenky. Nechutný. Vytáčela se před zrcadlem, zatahovala břicho a natahovala krk. Pak si přezouvala jedny boty a druhý boty. A zas druhý boty a jedny boty. Děs. Navíc to znamená, že přijede ten její nový objev. Děsnej dědek, co nás se ségrou furt sekýruje. Ale zas aspoň máma něco pořádnýho navaří a bude kolem nás dělat takový to ťuťuťu muťuťu a nejspíš nebude řvát.

Chtěl jsem se ještě přesunout na stanoviště ležícího střelce a pevně jsem věřil, že si mne nevšimne. Všimla. A hned chtěla, abych jí říkal, že mám tu nejkrásnější mámu na světě a že je pořád ženská k světu a takový ty kecy. Poslední dobou to chce pořád. Jenže já to dneska fakt nedával a tak jsem jí vpálil přímo do očí, že se pro ni tak krátký sukně a upnutý trička fakt nehodí. Rozpřáhla se a dala mi facku. A prej mám za ni poděkovat. Tak jsem si fakt šel lehnout

V devět mne vzbudila ségra Tuška, že už je tady ten matčin borec a ona nechce být sama. Přinesl jí čokoládu a mně prý taky. Akorát jsme pro ni nemohli jít, protože se zamkli v pokojíku za kuchyní a to se musí zamknout celá kuchyň. Tak jsme sežrali tu Tuščinu čokoládu, protože jsme měli normálně hlad. Šlo to rychle, byla docela malá. Akorát bylo blbý, že se z pokojíku za kuchyní ozývaly takový TY zvuky, no..však víte...a Tuška se bála, že se mámě něco stalo. No, to teda nevím, jak bych to vysvětloval devítiletý holce, tak jsem dělal, že nic neslyším a že se jí to zdá. Asi mi na to skočila, protože se přestala ptát.

A pak cvakl klíč a oni vylezli a máma pro změnu něměla tu podprdu vůbec. Fakt. Dost. Nechutný. Tak jsem čekal to její obvyklý ťuťuťu muťuťu, jenže tentokrát to bylo jiný. Obul se do mne ten její exot v kožený bundě. Prý co mám mámě říkat, co má a co nemá nosit. A že se jí teda okamžitě omluvím. Ukazoval na zem před mámu, že tady si teda kleknu a odprosím ji a budu se chovat jako dobrý syn. No zíral jsem jak puk. Si teda nekleknu. Stál jsem tam a řekl mu, že se nemá co starat o to, co říkám. Že mu do mne nic není a ať se stará o svoje. A pak to začalo. První facku mi dala máma a pak mne praštila pěstí do krku. Chtěl jsem jí jako obvykle chytnout ruce, aby nemohla pokračovat, ale to už do mne bušil i on, podrazil mi nohy a mlátili mě oba. Oháněl jsem se rukama a myslím, že jsem řval. Nahoře na schodech stála Tuška a ječela taky. Když do mne přestali bušit, zvedl jsem a čekoval, kde je ségra. Někde se schovala. To ona dělává, když mne matka mlátí. Máma i motorkář pořád řvali, tak jsem si obul kecky a práskl za sebou dveřmi a najednou jsem stál před tátovým barákem.

10:00 Kamila

Opravdu jsem usnula. Vzbudil mne až ten zvonek a ten mi ještě prolnul do snu. Cestou ke dveřím jsem zkontrolovala mobil. Ještě jsi nepsal. Pošetilé, bylo by to nesmyslně brzy. Za dveřmi stál Toňas. Rozcuchaný, v natržené mikině, obličej měl od krve a brečel. Rána na hlavě nebyl hluboká ale jeden-dva stehy to chtělo. Tak zas na chirurgii. "Máte tu předplatný?" Ptal se sloužící chirurg a při šití rány mi řekl, že už jsi na pokoji a dospáváš. Pak nás poslal ještě na rentgen, žebra měl naštěstí Toňas celý. "A už se o ty holky nervi, je jich na světě dost", řekl lékař přátelsky na rozloučenou. Toňas se v autě rozbrečel. Ponížením, že ho zbili, strachem, protože v domě zůstala Tuška, beznadějí, protože nevěděl co dál. A taky studem, protože si vůbec neuvědomil, že táta není doma. Doma si udělal místo na gauči, vypil hrnek kakaa a usnul. 

Zkusila jsem zavolat Tušce. Její číslo bylo nedostupné. Tvoje taky. Ještě jsi spal.

10:00 Tuška

Brácha je pryč. Vůbec nevím kam šel. Utekl. Máma do něho mlátila a Karel i kopal. Když odcházel, stála jsem na okně v podkroví a bála se na něho zavolat. Myslím, že mu tekla krev. Vytáhla jsem s malé kapsičky telefon a zavolala mu, jenže to jeho skřetí zvonění se ozvalo z kuchyně a pak přišla máma a sebrala mi mobil. Hrozně mne k sobě přitiskla a začala mi funět do vlasů, že Toňas je stejný kretén jako jeho fotr a ona nedovolí, aby mě ti dva zkazili. To teda nevím, proč by měl být táta kretén. Není kretén. Bojím se to říct a bojím se o mámu. Celá se klepe a hlas jí stoupá strašně vysoko.

A pak se mi strachy udělalo špatně a začala jsem blinkat. Protože si myslím, že se Toňas nevrátí. A že mne tu úplně a napořád nechal.

 17:00 Tonda

Probudil jsem se a o okenní parapet se opírala Kamila. Klidně se na mne dívala, byla úplně nehybná. Na židli seděl Toňas a luštil sudoku. "Ahoj, piráte", řekla mi tiše Kamila a ukázala pohledem na Toňase. Ten měl monokl přes půl obličeje. Bylo mi jasné co se stalo. "Takový den a ty jsi ho prospal", dal mi Kamila tiše pusu na čelo a odjeli oba domů.

Některé dny jsou prostě zatočené do divné spirály. Tenhle byl takový. Budu to celé řešit zítra. A pak jsem zase spal.