Kočka, s kocourem, uvidíme koťata?
Táta Boník
Půlroční kotě ragdolí je úplně stejné trdlo jako jiná půlroční koťata, jen je (lidští spolubydlící mainských mývalích prominou, ti mají ještě větší lumpy) prostě veliké. Kocouřata mají ke čtyřem kilům a když se potřebují natáhnout, jsou přesně tááááákhle velicí. Dosáhnou tlapkama na horní část dvířek u linky. Už jste někdy viděli houpat se kotě na dvířkách? Já jo. Dneska. A asi to byla dokonalá zábava, ani voňavá miska s masíčkem nebyla důležitější, dokud ten prťatý obřík (co se mi právě uložil na ruce píšící na klávesnici notebooku) prostě nespadl.
I včera byl "den lumpů". Shozený květináč přímo za gauč při zásadní sourozenecké půtce na parapetu, asi deset cest do kuchyně a desetkrát vysvětlit Ríšánkovi, že na kuchyňskou linku se opravdu neleze, a to ani tehdy, když se na sporáku vaří kuřecí masíčko. Ne, že by to, frajer, nevěděl, stačí se na něj přísně podívat a kocour už-už skáče dolů. A vydrží tam tak minutu a zas je nahoře. No a my lidi prostě máme rozcvičku. Vzala jsem si je pak na klín a česala pořád ještě více-méně bílé kožíšky a vysvětlovala jim, že budou mít mladší sourozence, že táta Boník a maminka Bekynka (oba jsou na fotkách u tohoto článku) budou mít koťata. A že by tedy kocouřata mohla mít rozum, neb už nebudou benjamínci. No, samozřejmě, že je jim to srdečně jedno. Ne tak nám, lidem. Když jsem se jela na koťátka (tehdy ještě na koťátko) poprvé podívat, v pelíšku spaly kouzelné vatové kuličky, které sotva rozeznaly tlapku od ocásku a zpovzdálí na ně dohlížela máma Bekky a "tetička" Meggie. Táta Boník vše jistil z výše svého odpočivadla a my, lidští vetřelci, jsme mu nevadili.
A tak těsně před Vánoci (Elliotka kterému říkáme Míša jsme si odnesli jako posledního přesně 23. prosince) vyprovodili rodičové svá dobře vychovaná koťátka do světa a dopřáli si báječný relax a trošku toho povalování či ještě lépe lehára, protože s dětmi je spousta práce a i člověk, natož kočka, si trochu toho klidu opravdu zaslouží. No a pak si navíc Boník zlomil tlapičku a to vám musely být fakt trable a určitě to bolelo a to na děti jeden nemá pomyšlení dokonce ani tehdy, když je fakt krásný kocour, všichni kolem něho běhali, byli ustaraní a taky se operovalo, no rozruchu jako na stavbě mrakodrapu. Kde má pak jeden brát čas a klid na námluvy.
Vlastně - těžko říct, kde na to Boník vzal čas a klid. Ale ty koťata prostě zase budou. Bílé kuličky, všechny se jmény začínajícími písmenkem F. Původně jsme si trošku žertem domlouvali, že si přijedeme pro Ferdu, ale pak jsme do jara nevydrželi čekat a kocourky "adoptovali" dva najednou.
Máma Beky tak bude mít zas plné tlapky a hlavu starostí, jak tu drobotinu nakrmit a umýt a hlavně vychovat tak, aby uměli všechno, co správné, vzorně vychované koťátko má umět. No to zas bude celá ustaraná a nevyspaná, s dětmi jsou holt starosti.
Už se těším, že je uvidíme. Možná na fotkách a když se bude hodně dařit, třeba i na minutku naživo. A doufám, že jich bude plný košík. A z našich kocouřat starší, rozumní bráchové.
I když.. Ríša a Míša rozumní? To by mne snad ani nebavilo.
Jana Majová
Stalker
Žijeme silný příběh. Je zcela pravdivý a žijeme ho tak dlouho, že jsme už přestali vyhlížet jeho konec. Devastuje nám každodenní život, mění naši realitu. Tak se žije, když si vás vyhlédne někdo, kdo se rozhodl vám ničit život.
Jana Majová
Marie Milá (Šípková)
Jak je ten svět pomíjivý, že? Už týden mi svítí v kalendáři, že máš dnes narozeniny. A Ty? Ty se teď odněkud z vyššího levelu samotného Bytí nejspíš s nadhledem usmíváš. Marie.
Jana Majová
Hodně štěstí, zdraví, hodně štěstí milý Davide...
David oslavil třicátiny. Slavil s velkou radostí a chutí. Cože si to, milý čtenáři tohoto necovidového blogu myslíš? Že na tom není nic divného? Že třicitka je před tebou nebo za tebou a jako... no a co? Život jde dál?
Jana Majová
FAQ pro holky u šicích strojů
Nemyslím teď nás, zkušené harcovnice. Myslím mladé ženy, často maminky na mateřské, které bůhvíkde vyštrachaly šicí stroje a sedly k nim. Mají můj respekt.
Jana Majová
Když peče celá zem, fandím.
Konečně vím, jak vám je. Vám všem, kdo jste soutěživí, fandíte hokeji, tenisu, házené, biatlonu, atletice, krasobruslení, čemukoliv. Protože já, nesoutěživá, jsem to neznala. Až teď. Teď se vší vervou fandím pekařům a cukrářům.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Má přejít česká ekonomika na válečný režim? Doba míru je pryč, říká Pojar
Vysíláme Britský premiér Rishi Sunak nedávno oznámil, že jeho vláda uvede zbrojní průmysl do válečného...
Každý druhý učitel v Německu zažívá ve třídách násilí. Brutalita na školách roste
Premium Německý učitel se stává docela riskantní profesí. Násilí se stává stále běžnější částí vyučování a...
Biden nečekaně kývl na předvolební debatu. Kdykoli kdekoli, říká Trump
Americký prezident Joe Biden se v pátek nechal slyšet, že by chtěl do debaty se svým předchůdcem...
USA mění systém pomoci Ukrajině: už ne sklad, ale zbraně přímo ze zbrojovek
USA chystají dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině v přepočtu za více než 140 miliard...
- Počet článků 324
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 961x
Naprosto obyčejná ženská, jakých chodí po ulicích tisíce. Pozorovatelka světa a majitelka víry v lidskost.
Momentálně také zaujatá členka skupinky pohybující se kolem Davida. Mladého muže, kterého učinila vězněm ve vlastním těle svalová dystrofie a on se chce dělit o svůj příběh a zkušenosti.
Píšeme o tom i na facebooku: https://www.facebook.com/DavidAGenetickyGolias/
Jsem k nalezení na: jamajka117@gmail.cz.