Jani, sdílela jsem, protože by tvůj článek mělo číst hodně lidí, i ti, co jinak blogy nečtou

Zuzi, děkuji, opravdu si toho vážím a s dovolením to napíšu i do End Dunchenne, troufám si říci, že budou rádi. A taky...doufám, že budu mít brzy příležitost o jedné asistentce, bude-li chtít, napsat. Díky moc.

❤️

Jani, děkuji za krásné lidské psaní

Vítej. Moc děkuji, že jsi četl.

Díky Jani

Tobě díky, že ses zastavil.

Vítejte, Oli.

Děkuji.

Tak než jsem se dostala ke čtení, byl blog v čudu. To je krásná iniciativa, Jano, kéž se ukáže jako životaschopná. Pracovala jsem 10 let v Charitě a potkávala lidi, kteří se dlouhé roky starají o své staré rodiče. Sami už jsou třeba kolem 70 a starají se ve dne v noci o 90letou maminku. Jsou to silní lidé, ale někdy vyčerpaní psychicky i fyzicky, vděční třeba "jen" za to, že si můžou popovídat. Bohužel současná politika staví sociální oblast na druhou až desátou kolej. Ale není to jen o politice, je to i o takových lidech jako Vy. Velmi důležité téma, každého z nás se může někdy dotýkat. Díky za blog

Ivo, tuším...co tuším, vím...

Pečující seniorské páry, to je ještě jiná, úplně specifická polízanice. Jak nefungují široké rodiny, mají to těžké. Musí být strašně náročné (např.) prožít padesát let s člověkem, s nímž jsme si vzájemně tvořili oporu...a on pak třeba ztrácí pamět a soudnost.... to vyčerpání je obrovské, o pomoc si říci nedovedou a i kdyby uměli, moc jí není. Vlastně už to nikoho nezajímá...

Jsem ráda, že tu jste a pomáháte o tom psát. Děkuji.

Vítej a děkuji.

Takové blogy by měly být na titulce či v zaujálu aspoň sdílím.

Danu, moc děkuji. V těchto případech si sdílení moc vážím.

Vítej a děkuji