Naděje, i a ze smutku vzrostlá je "naděje" a to je na tom krásný...

Děkuji, Ludmilo.

Dojalo mne to: příběh i obrázek. Ze smutku může vyrůst i radost. Prostě takový je běh života.

Dokud na smutných místech dokáže vyklíčit něco nového, ještě pořád se nemusíme bát :-).

Jani, krásné a ze života. Když s mužem procházíme vsí, tak vzpomínáme, kde kdo bydlel. Na některé jsou vzpomínky které se ze srdce nevymažou, jiní zmizí ze života....

Ano, právě tak jsem na to myslela. Spousta domů pro mne příběh nemá. Tento ano. Děkuji, Danko.

Moc pěkné. kéž by takových dvojic bylo víc. Připomnělo mi to báseň Kytička sněženek - "... starý muž kytičku vybírá, dlouho, dlouho je vybírá, aby se kytička líbila stařence - sněžence..." Díky za milý článek.

A to je hezká paralela, děkuji za ni. I za návštěvu.

Nádhera, Jani

Děkuji, Dášo a přeji vše dobré.

Moc pěkně popsanej Život :)

Děkuji Filipe a mějte se pěkně :-).

Jani, nádherné

Děkuji a cením si toho, že ses tady zastavila. Těším se na všechna příště.

promítají se mi hlavou všichni ti sousedé z baráku , ale hlavně ti od mých babiček...a jak pak byly domy prázdné, tiché a jak pak přišli nějací noví.Já tam pořád vidím ty staré, ale po takových osobních ranách osudu za poslední dvě tři léta, zmoudřela jsem ze stesků a je pro mne nadechnutím, to nové... dům žije žitím kohokoliv, kdo mu ten život dá. Krásně napsané. Moc děkuju

To já děkuji za zamyšlení, Radko.

Krásné a nadějeplné...

Děkuji Ivo, mějte se hezky.