Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na beton!

29. 05. 2017 19:30:56
Byla to povedená sobota. Čtyři ženské a beton. Míchaly jsme, máčely, natahovaly, rovnaly, motaly a mačkaly. A domů jsem si přinesla zjištění, že (navzdory známému úsloví) se do betonu hodí úplně všechno.

Mám je na zahrádce. Betonové květináče. Jsou v nich kytky, bylinky i traviny. Na jaře velikonoční vajíčka, v prosinci nějaký ten andělíček. Pod borovicí se protahuje betonová kočka, v hnízdech natahují hlavičky betonoví ptáčci.

Za šikovnou paní, co to s betonem umí, jsme se vypravily ve čtyřech a objednali si betonářskou školku. A dívaly jsme se jí pod ruce, míchaly beton řidší, asi jako těsto na palačinky, abychom vyzkoušely, jak se potahují květináče a truhlíky a jak se tvoří rozverné nádoby na všechno možné, co roste a kvete. Patlaly jsme beton hustší, co se mu říká hypertufa a jako z pevného bláta z něho zkoušely udělat malé i větší nádoby všech tvarů. A pak to všechno teplý vzduch usušil a my měly radost.

A kromě radosti taky pocit, že nám školka nestačila a tento víkend jsme si dopřály další společnou sobotu. To už jsme věděly, že bude skvělá. Na beton!

Znáte tu frázi, že se něco (nebo někdo) nehodí ani do betonu? Taky ji používáte? Já často. Jenže teď už vím, že do betonu se hodí úplně všechno. Pevné látky s hezkou strukturou. Krajka. Listy. Kamínky, vlákna. Taky dráty a drátky. Nebo třeba rašelina. Háčkovaná záclona po babičce, do do které se pustily v zimě myši. Cokoliv.

Napodruhé jsme se vrhly do práce rovnou. Skleník, který je ateliérem naší hostitelky a lektorky jsme prostě obsadily plné plánů na to, co se chceme naučit, co chceme zkusit. Jedna pítka pro ptáčky. Druhá koule do trávníku. Třetí truhlíky na bylinky. A všechny květináče, květináče, květináče. Velké, malé, vysoké, nízké, křehké i solidní.

V tom rozběhu, rozletu a soustředění na několik hodin všechno zmizelo. Starosti, spory, únava. Na chvilku vybledly trable s dětmi, které nás už dávno neposlouchají a dělají své vlastní chyby. Taky starosti s rodiči, kteří se na nás stávají závislými. Zůstal jen beton.

Rozjeli jsme se domů a spláchly ze sebe prach sprchou (no, z lokte jsem si poslední stopy práce loupala ještě v neděli :-)). a zůstalo těšení na sušení, sázení a výběr toho nejlepšího umístění. Ještě jste nebetonovali? A není to škoda?

(Gitko, díky za trpělivé vedení, příjdeme zas.)

Autor: Jana Majová | pondělí 29.5.2017 19:30 | karma článku: 13.63 | přečteno: 462x

Další články blogera

Jana Majová

David a genetický Goliáš. O svalové dystrofii popáté.

I tento blog bude o Davidově mámě. O jejím úhlu pohledu, životních zlomech a rozhodnutích. Jen už jsme společně jejich příběh pojmenovali. Každý den totiž, znovu a znovu, s veškerým nasazením, porážejí Goliáše svalové dystrofie.

21.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 19.51 | Přečteno: 910 | Diskuse

Jana Majová

Davidova máma. O svalové dystrofii počtvrté.

Co Davida znám, ukotvilo se mi v mysli srovnání jeho každodenna s bájí, kde David poráží Goliáše. Svalová dystrofie se podobá genetickému Goliášovi. A je osudově neporazitelná. Dá se ale více či méně tlačit do kouta.

23.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 22.18 | Přečteno: 820 | Diskuse

Jana Majová

Davidův svět. O svalové dystrofii potřetí.

Pokud máme své strážné anděly, tak ten Davidův je zvláště roztržitý a ochraňovat jeho svět zapomněl hned několikrát. Přesto ho péče téměř andělská doslova obklopuje.

19.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 25.79 | Přečteno: 671 | Diskuse

Jana Majová

David. O svalové dystrofii podruhé.

Mé setkání s Davidem bylo, jak už to v životě bývá, ovlivněno náhodou. Nebo náhody neexistují? Nevím. Pro tuto chvíli to stejně není podstatné.

16.8.2017 v 6:45 | Karma článku: 25.08 | Přečteno: 983 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Štěpánka Semecká

Nesuď člověka podle jeho Kliniky

Další nedělní glosa o tom, jak je jednoduché někoho zaškatulkovat a odsoudit ještě před tím, než bychom znali jeho příběh.

22.10.2017 v 20:46 | Karma článku: 7.80 | Přečteno: 462 | Diskuse

Jan Pražák

Jak Maruška potkala strašně hrubýho cikána

Jela jsem za mamkou. Bydlí sama v domku kousek za Příbramí a v pátek ráno mi volala, že si podvrkla kotník. Tak jsem hned po práci sedla Na Knížecí na autobus a vyrazila.

22.10.2017 v 20:35 | Karma článku: 19.92 | Přečteno: 647 | Diskuse

Most mezi námi

S Mistry na retro výstavě ve Slunečnici

Nezahálíme, jedeme naplno! V Domově seniorů Nová slunečnice se konala retro výstava Střípky našich životů III. Pro tuto příležitost jsme si připravili program, tentokrát v duchu poezie a francouzského šansonu.

22.10.2017 v 18:18 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 53 | Diskuse

Renata Šindelářová

Co bych si počala bez svého telefonu

Každý den ho nutně potřebuju. Je to můj budík, kalendář, foťák, hodinky, závaží v kabelce, podložka pod vrklavou židli, dobrá výmluva z trapného hovoru, moje mapa, můj jízdní řád i krácení dlouhé chvíle ve vlaku.

22.10.2017 v 15:49 | Karma článku: 8.23 | Přečteno: 159 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Jaký bude další vývoj po volbách?

Volby dopadly tak, jak nikdo nečekal. Někteří sice tvrdí, že ano, ale to jsou jen takové pobitevně generálské řeči. Asi se dalo předpokládat vítězství ANO, ale že za sebou povleče ocas osmi slabých, a ještě slabších stran, to ne...

22.10.2017 v 14:27 | Karma článku: 10.96 | Přečteno: 452 | Diskuse
Počet článků 243 Celková karma 23.14 Průměrná čtenost 953

Naprosto obyčejná ženská, jakých chodí po ulicích tisíce. Pozorovatelka světa a majitelka víry v lidskost.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.