Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ahoj, babi

2. 11. 2016 20:27:00
Jsou Dušičky a ač na Tebe i mámu myslím celý rok častěji, než bych sama považovala za možné, dneska jste prostě se mnou.

Šla jsem z práce a v duchu se přepínala do kuchyňského režimu. Pečení dortu je pro mne vždycky napínavá rovnice s takovou spoustou neznámých, že na mne padá cosi jako cestovní horečka. Dortový neklid. A pak mi najednou naskočil obrázek toho, jak rozbíjíš skořápky vajec, bílky stékají do kameninové misky, žloutky do smaltované. Jak připomínáš, že sníh musí být tak tuhý, že nevypadne z misky (ne, Janynko, ještě to neotáčej, dyť ti to teče). Podáváš mi dvě šlehací metly a já mačkám spirály o dno misky, až mi trne loket a zápěstí. Než ušlehám sníh, máš vařečkou umíchané všechno ostatní. "Dortové těsto chce čas", říkáš mi s úsměvem.

Všechno chce čas, babi. Už to dneska vím. Divila by ses, kdybys mi dneska chtěla šlehat sníh. Dívala by ses, jak sypu a liju potřebnosti do misky hnětače, jak je to všechno hladce a rychle v troubě, jak šlehací metličky vyrobí krém lehounký jako vánek. Pekla jsem a neotáčela jsem se ke stolu. Hýčkala jsem si pocit, že tam sedíš, mícháš si svého turka s troškou mléka, jak si do hrnečku házíš cukerín. Skládala jsem nádobí do myčky a myslela na Tvůj škopíček na štokrleti v koupelně. Co si budeme povídat, mytí nádobí bylo dost za trest. Nejhorší tehdy, když se nás sešlo moc. A moc se nás sešlo často. Měla jsi v sobě přitažlivost matek rodu. Chodili jsme za Tebou a Ty jsi nás sytila jídlem, přízní, klidem a bezpečím a všechno se to proplétalo, všechno to k sobě patřilo.

Stála jsem v kuchyni, v troubě zlátl korpus dortu podle Tvého receptu. Zítra ho naplním, pozítří nazdobím. Slyším, jak mi říkáš, že všechno dobré chce práci a čas.

A pak se otočím, doufám, že koutkem oka zachytím, jak dopíjíš kafíčko. Ale nemám štěstí. Už jsi pryč. Jen na stole je kroužek od hrníčku. Natáhnu po něm ruku, abych ho utřela a pak to neudělám. Ještě chvilku si budu hýčkat to, že jsme spolu pekly dort pro Tvou malinečkou pravnučku. Prapravnučku.

Všechno má svůj čas, babi.

Autor: Jana Majová | středa 2.11.2016 20:27 | karma článku: 24.16 | přečteno: 639x

Další články blogera

Jana Majová

David a genetický Goliáš. O svalové dystrofii popáté.

I tento blog bude o Davidově mámě. O jejím úhlu pohledu, životních zlomech a rozhodnutích. Jen už jsme společně jejich příběh pojmenovali. Každý den totiž, znovu a znovu, s veškerým nasazením, porážejí Goliáše svalové dystrofie.

21.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 19.51 | Přečteno: 910 | Diskuse

Jana Majová

Davidova máma. O svalové dystrofii počtvrté.

Co Davida znám, ukotvilo se mi v mysli srovnání jeho každodenna s bájí, kde David poráží Goliáše. Svalová dystrofie se podobá genetickému Goliášovi. A je osudově neporazitelná. Dá se ale více či méně tlačit do kouta.

23.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 22.18 | Přečteno: 820 | Diskuse

Jana Majová

Davidův svět. O svalové dystrofii potřetí.

Pokud máme své strážné anděly, tak ten Davidův je zvláště roztržitý a ochraňovat jeho svět zapomněl hned několikrát. Přesto ho péče téměř andělská doslova obklopuje.

19.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 25.79 | Přečteno: 671 | Diskuse

Jana Majová

David. O svalové dystrofii podruhé.

Mé setkání s Davidem bylo, jak už to v životě bývá, ovlivněno náhodou. Nebo náhody neexistují? Nevím. Pro tuto chvíli to stejně není podstatné.

16.8.2017 v 6:45 | Karma článku: 25.08 | Přečteno: 983 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Štěpánka Semecká

Nesuď člověka podle jeho Kliniky

Další nedělní glosa o tom, jak je jednoduché někoho zaškatulkovat a odsoudit ještě před tím, než bychom znali jeho příběh.

22.10.2017 v 20:46 | Karma článku: 7.79 | Přečteno: 458 | Diskuse

Jan Pražák

Jak Maruška potkala strašně hrubýho cikána

Jela jsem za mamkou. Bydlí sama v domku kousek za Příbramí a v pátek ráno mi volala, že si podvrkla kotník. Tak jsem hned po práci sedla Na Knížecí na autobus a vyrazila.

22.10.2017 v 20:35 | Karma článku: 19.72 | Přečteno: 643 | Diskuse

Most mezi námi

S Mistry na retro výstavě ve Slunečnici

Nezahálíme, jedeme naplno! V Domově seniorů Nová slunečnice se konala retro výstava Střípky našich životů III. Pro tuto příležitost jsme si připravili program, tentokrát v duchu poezie a francouzského šansonu.

22.10.2017 v 18:18 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 53 | Diskuse

Renata Šindelářová

Co bych si počala bez svého telefonu

Každý den ho nutně potřebuju. Je to můj budík, kalendář, foťák, hodinky, závaží v kabelce, podložka pod vrklavou židli, dobrá výmluva z trapného hovoru, moje mapa, můj jízdní řád i krácení dlouhé chvíle ve vlaku.

22.10.2017 v 15:49 | Karma článku: 8.23 | Přečteno: 159 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Jaký bude další vývoj po volbách?

Volby dopadly tak, jak nikdo nečekal. Někteří sice tvrdí, že ano, ale to jsou jen takové pobitevně generálské řeči. Asi se dalo předpokládat vítězství ANO, ale že za sebou povleče ocas osmi slabých, a ještě slabších stran, to ne...

22.10.2017 v 14:27 | Karma článku: 10.96 | Přečteno: 452 | Diskuse
Počet článků 243 Celková karma 23.14 Průměrná čtenost 953

Naprosto obyčejná ženská, jakých chodí po ulicích tisíce. Pozorovatelka světa a majitelka víry v lidskost.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.