Jano, smutný příběh, bohužel ne ojedinělý. I v mém okolí se nachází, je to jako přes kopírákTobě

Když je to víc než jednou, už to není náhoda. Což je vlastně škoda :-(.

Díky, že ses zastavila.

Oba blogy jsou skvěle napsané.

Bohužel, je to pořád o tom štěstí, komu se člověk narodí.

Mám v nejbližším okolí obdobný "příběh", jen v něm hraje roli alkoholismus.

Všichni je známe, jen se o nich tak nějak "zdvořile" nemluví. Díky, Marie.

Smutná pravda. Přesmutná... modely rodičů jsou největší koulí na noze nás všech... někdo má štěstí, pak je to koule voňavá mýdlová, většinou je těžká... někdy supertěžká... Je to jeden z důvodů, proč na blogu šílím z těch, kdo dokrvava obhajují soudržnost rodiny... má-li dítě něco vnímat odmalička ... je lépe mu stihnout poupravit vnímání, aby jednou nešlo ve stejných stopách.

Moc záslužný text, Jani....

Radi, když já tu soudržnost rodiny obhajuji taky (asi ne dokrvava, ale výjimek moc nemám)... snad proto, že "mizící muži" v těžkých situacích jsou zase naše koule... a jsem přesvědčena, že jen o rodinu se lze opírat...je to těžké...

Děkuji za zamyšlení...

Některé příběhy nekončí happyendem - a nedá se s tím nic dělat.

Přeju hezký týden, Jani.

Děkuji, taky se mějte hezky. Vy a vlastně i vesmír :-)

Jani, ty jsi to napsala hezky, život už hůř...

Kdoví, jak to celé mohlo a může být...jaký je to příběh. Děkuji.

Hezky jsi to napsala... Na Patricii si vzpomínám, ale já jí chtěla věřit

Kdo by nechtěl. Do života mají patřit pohádky. A mají končit dobře.

Díky, Heli.

Ono je to těžký. Když je člověk mladý, přebere vzorce z domova. A ty nemusí být dobré. Sama si kolikrát říkám, kdyby mi bylo 18 a měla rozum a zkušenosti jako teď... Třeba by se ta spirála neroztočila... Není jednoduché se z toho vymotat.

Neseme si ty "rodové otisky" - prokletí i požehnání, každý v jiné míře. A naprosto s Tebou souhlasím. Jednoduché to není. Díky, Klárko, ráda Tě tady vidím.

Ten článek se Ti moc povedl.

Děkuji, kdyby "chtěl být napsán" jen proto, aby ses stavila, budu spokojená, dlouho jsem Tě nepotkala.