Co nového budeme mít ve městě po volbách 2?
To vám jdu takhle po ránu do práce a ze semaforu u přechodu na mne kouká lídr jedné místní nové kandidátky. Mladičký obličej slibuje letní kino. Informaci lehce zachytím, pozdeji se probudí a přivede mne ke zkoumání kandidátek nových stran (no, stran...ony mají tak minimální členskou základnu, že se o tom dá polemizovat, ale budiž). Zdá se totiž, že svět se mění, mé město chce v následujících letech vést 11 seskupení a tak se rozhodnu pro malý průzkum.
Můj oblíbený informátor google na mne vychrlí (nebo nevychrlí) odkazy na programy. Pročítám, pátrám. A protože nacházím heslovité informace, rozhodnu se k "činu". Vyberu si nové strany, nové tváře, nové programy. Najdu lídry a jejich maily. Pečlivě znovu pročtu programy. Vyberu si body, kterým (doufám) trochu rozumím. Budování letního kina, sportovní arál, bazény, lezeckou stěnu, akvapark, využívání dotací. Tak podle toho, co kdo "slibuje". Postupně pošlu zdvořilé dotazy o bližší informace. A musím přiznat, že mne to vážně zajímá. Všem lídrům je velmi lehce nad dvacet. Čekám neotřelý pohled na věc. Nápad. Prostě něco akčního.
Z bližšího zkoumání záměrně vynecháme nezávislé, ač pevně věřím, že lidé na kandidátkách mají ty nejlepší úmysly a chtějí pro město jen to nejlepší. Nevěřím totiž v politickou (ač komunálně - politickou, kde by mělo být více péče než politiky) nezávislost. Všichni politici jsou závislí. Na sobě navzájem před volbami. Na povolebních dohodách. Na možnostech rozpočtu i na schopnostech svých kolegů i odborníků v týmech. Nezávislost (či spíše nestranickost) je pro mne neprůhledná. Umožňuje totiž nezávisle měnit názor kdykoliv se to "hodí". Nestraníci nemají společnou minulost a když se něco nepodaří, prostě z politické scény zmizí. A neplánují společnou budoucnost. Jsou jen teď a tady. Na pomíjivý čtyřletý okamžik. V řízení měst je to skutečně krátká doba. A já bych si ráda uměla usadit dění do souvislostí i za deset - patnáct let tak, jak si ho dovedu vybavit deset - patnáct let zpátky.
Nic to nemění na tom, že v komunálních volbách prostě volím jednotlivce - osobnosti. Každé 4 roky rozložím na stole "plachtu" volebního lístku (či listu?) a vybírám. Ale přece jen - příslušnost ke "konkrétní partě" jistou roli hraje. A jak to tedy dopadlo s "nováčky" v mém osobním průzkumu?
K mému smutku - žádná sláva. Ze tří potenciálních starostů jeden neodpověděl, neb voličům asi odpovídati netřeba. Když nenapíše mail, jak chce postavit to letní kino? Ke sportovnímu areálu přišla odpověď hodně obecná, k využívání dotací dokonce chybná. Poslední z lídrů řešil dlouhodobé vize. A tak asi letos nepřispěji ke "generační výměně". Vedení svého města bych totiž chtěla věřit a respektovat je. Že je to trošku idealistická představa? Nevadí, takto za sebe ke komunálním volbám přistupuji.
A zdá se, že zůstanu u pro mne čitelných lidí. Těch, kteří někam patří, těch, kteří dokáží odpovědět i kdyby odpovědí bylo "nevím, ale zjistím" nebo "neznám rychlé řešení". Protože komunální politika musí hledat dobrá řešení. A tady platí stejná pravidla jako v běžném životě. Návaznost na minulost a respekt k budoucnosti. A mezi tím realistický, profesionální, týmový a taky trochu "srdcařský" přístup k práci.
Jana Majová
Stalker
Žijeme silný příběh. Je zcela pravdivý a žijeme ho tak dlouho, že jsme už přestali vyhlížet jeho konec. Devastuje nám každodenní život, mění naši realitu. Tak se žije, když si vás vyhlédne někdo, kdo se rozhodl vám ničit život.
Jana Majová
Marie Milá (Šípková)
Jak je ten svět pomíjivý, že? Už týden mi svítí v kalendáři, že máš dnes narozeniny. A Ty? Ty se teď odněkud z vyššího levelu samotného Bytí nejspíš s nadhledem usmíváš. Marie.
Jana Majová
Hodně štěstí, zdraví, hodně štěstí milý Davide...
David oslavil třicátiny. Slavil s velkou radostí a chutí. Cože si to, milý čtenáři tohoto necovidového blogu myslíš? Že na tom není nic divného? Že třicitka je před tebou nebo za tebou a jako... no a co? Život jde dál?
Jana Majová
FAQ pro holky u šicích strojů
Nemyslím teď nás, zkušené harcovnice. Myslím mladé ženy, často maminky na mateřské, které bůhvíkde vyštrachaly šicí stroje a sedly k nim. Mají můj respekt.
Jana Majová
Když peče celá zem, fandím.
Konečně vím, jak vám je. Vám všem, kdo jste soutěživí, fandíte hokeji, tenisu, házené, biatlonu, atletice, krasobruslení, čemukoliv. Protože já, nesoutěživá, jsem to neznala. Až teď. Teď se vší vervou fandím pekařům a cukrářům.
Jana Majová
V síti? V pasti? Kde jsme se to ocitli?
Obvykle se lepkavě aktuálním tématům na svém blogu vyhýbám. Sleduji je, dívám se, jak je jiní autoři obracejí ze všch stran. V případě sexuálních predátorů v internetu mi ale jeden úhel pohledu tak nějak chybí.
Jana Majová
Maceší blog - neviditelné dospělé dítě
1. lednem začal neuvěřitelný devátý rok, kdy se točíme v mixéru naprosto nevyzpytatelného opatrovnického systému. Mám intenzivní pocit, že není úniku. A spoustu různorodých zkušeností.
Jana Majová
Maceší blog - práva a povinnosti nematek
1. lednem začal neuvěřitelný devátý rok, kdy se točíme v mixéru naprosto nevyzpytatelného opatrovnického systému. Jsme jedněmi z těch, kteří uvízli v neférových tenatech. Mám intenzivní pocit, že není úniku.
Jana Majová
Maceší blog - ze zákulisí života otce, který se nestýká se svým dítětem.
1. lednem začal neuvěřitelný devátý rok, kdy se točíme v mixéru naprosto nevyzpytatelného opatrovnického systému. Jsme jedněmi z těch, kteří uvízli v neférových tenatech. Mám intenzivní pocit, že není úniku.
Jana Majová
Maceší blog - přijde někdy konec nespravedlností?
Dneškem začíná neuvěřitelný devátý rok, kdy se točíme v mixéru naprosto nevyzpytatelného opatrovnického systému. Jsme jedněmi z těch, kteří uvízli v neférových tenatech. A já tak zůstávám tou, která se zastává otců.
Jana Majová
Maceší blog - Alexia. Pomátl ses, státe II ?
Alexia. Holčička, která se ocitla na půl roku v krizovém centru. Je jí jedenáct, měla by dychtívě čekat na dopis z Bradavic. Růst do mladé slečny. A největší maléry by se měly odehrávat kvůli plesnivějící svačině v aktovce.
Jana Majová
Maceší blog - Alexia. Pomátl ses, státe?
Alexia. Holčička, která se ocitla na půl roku v krizovém centru. Je jí jedenáct, měla by dychtívě čekat na dopis z Bradavic. Růst do mladé slečny. A největší maléry by se měly odehrávat kvůli plesnivějící svačině v aktovce.
Jana Majová
Desatero pro rok 2020
Vykašlete se na půlnoční sliby a předsevzetí. Čeká nás fajn rok. A když použijete některá doporučení, ať už všechna nebo třeba jedno jediné, bude určitě báječný.
Jana Majová
Malý příběh o neobyčejné smrti
Žili, byli. Tak, jak to má být v životě i v pohádkách. Jen ta v pohádkách naznačená nesmrtelnost v jejich příběhu není. A já už za nimi na tu jejich samotu nezajedu. Odletěli.
Jana Majová
Sára (Ta, která nebude mít děti)
Nikdy nebudu mít dětí. Věta, která padala do Sářina kafe. Myslete si, co chcete o sobeckosti, lenosti nebo neodpovědnosti lidí, kteří se rozhodli zůstat bezdětní. Mít děti není povinné. (Varování: text je nebezpečně dlouhý.)
Jana Majová
Čas odečítání vah : Bílé džíny velikost 42
Tak nějak to roky přikapávalo. Nejdřív kila, pak otrávenost z nich. A pak jsem se vyspala do dne, který ráno vypadal stejně jako ty ostatní. Večer ale začal čas odečítání. Jídla, dekagramů i starostí.
Jana Majová
O vnoučatech, babičkách a životní rovnováze
O vnoučatech, babičkách a životní rovnováze. Aneb "Babiprosímtěmohlabysmnetrochuposlouchat?Aspoňchvilkutřeba?"
Jana Majová
Malí velcí filharmonici - aneb kde múza o 106 líbá
Co se stalo? Hrálo se a zpívalo. Kde to bylo? Ve skleníku Květné zahrady v Kroměříži. Tak malí? Nebo velcí? OBOJÍ.
Jana Majová
Pes equinovarus - podpořte žlutou
Tenhle pes není žádný pes. Je to vrozená vada chodidel. Jedna z těch častějších, přesto málo známých. Tento týden je jí ale věnovaný. A tak si oblečte něco žlutého a pojďte se se mnou zamyslet.
Jana Majová
Ta, která se zastává otců - rukojmím rychle a navždy
Říká se, a já s tím skoro souhlasím, že ve sporech rodičů často lítají děti od jednoho k druhému jako špinavé prádlo. Už méně často máme příležitost si všimnout, že se otcové stávají rukojmím svých exmanželek.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 324
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 961x
Naprosto obyčejná ženská, jakých chodí po ulicích tisíce. Pozorovatelka světa a majitelka víry v lidskost.
Momentálně také zaujatá členka skupinky pohybující se kolem Davida. Mladého muže, kterého učinila vězněm ve vlastním těle svalová dystrofie a on se chce dělit o svůj příběh a zkušenosti.
Píšeme o tom i na facebooku: https://www.facebook.com/DavidAGenetickyGolias/
Jsem k nalezení na: jamajka117@gmail.cz.
Seznam rubrik
- David a Genetický Goliáš
- Každodennosti
- Na kočičí svědomí
- Malé cestování
- O lidech
- Komentáře
- O seznamování a věcech okolo
- Miniprózy
- Virtuální pohádky
- Osobní
- Nezařazené