Naděje, která roste ze smutku.
Domy v naší ulici jsou více než sto let staré. Jejich původní plány byly kreslené na teninký papír, žádosti o povolení psané pečlivým písmem a velmi zdvořilým stylem rukou. V čase prošly mnoha proměnami, ale i tak v jejich stěnách zůstávají stopy osudů mnoha generací. Jejich životů, radostí i starostí, toužení, nadějí, zklamání, výher i ztrát. Občas sdílíme pocit, že tyhle domy jsou jako staré duby. Že jsou bezpečnými ochránci našich pátků i svátků jako tiší, důstojní průvodci a útočiště.
Kousek od místa, kde teď žijeme směrem, kterým ulice proudí k městu, jsem trávila kus dětství u svojí babičky. Bábinky. V domě s ranou meruňkou na dvoře a s kuchyní, ve které se pekly ty nejlepší koláče na světě.
Ve vedlejším domě žili úžasní manželé. Dvojice, která společně procházela vším, co jim osud položil či často tvrdě naházel pod nohy. Usměvavá paní, která jemně pečovala o svého muže i syna a klidně a důstojně působící pán. Slýchali jsme je přes plot. Nikdy k sobě nebyli jiní než zdvořilí, jiní než přívětiví. Přes plot podávali koláče, ovoce a dobroty nejdřív mě a později mým dcerám. Občas jsem se až zastyděla, když jsem na dvorku nadávala dcerkám a z druhé strany zídky zaznělo měkké: "Emilku, uvařím nám kávu, dáš si k ní i bábovku?"
Osud k nim nebyl nijak vlídný. Nevzdali se víry v Boha a tak nemohli vykonávat svoji práci. Paní nemohla učit, pán se stahoval z advokacie. Ze tří dětí, které přivedli na svět se dospělosti dožilo jen jedno. Přesto žili s respektem, pokorou, zmoudřelí, nezatrpklí, všímaví ke svému okolí.
Moc ráda jsem k nim chodila. Jejich dům byl plný knih a od paní Svatušky jsem dostávala čaj do zlatem lemovaného hrnečku. To až později jsem zjistila, že tak tvořila svátek pro mne i další děti. Každá holčička se u nich na chvilku stala slečnou a každý kluk v roztrhaných teplákách mladým mužem.
Stejně je milovaly moje dcery. Dodnes si přesně vybavuji, jak ta starší míchala opatrně lžičkou čaj ve zlatem lemovaném hrnečku, vážně přikusovala koláček, pak s posvátným zaujetím ťukala do kláves piana a dotýkala se hřbetů knih. Vonělo to tam levandulí a snad i heřmánkem.
Čas se každý den posouval o neměnných 24 hodin a jim přibývalo let. Ještě jsem je zastihla soběstačné, když jsme se přistěhovali zpět do ulice. Pomalu ale slábli a ulici mizeli z očí. Zahrada planěla, nestříhané růže a hortenzie rostly až do oken, dům býval tichý a čím dál častěji byla v oknech tma. Postupně odešli do jiných sfér oba a kvůli nim chci věřit, že jsou ve svém nebi, se svými dětmi a u svého Boha, který je provázel celým bytím.
Dům pak osaměl a utichl zcela. Bylo to, jako by usnul a oněměl. Kdykoliv jsem šla okolo, na mihotavou chvilku jsem viděla upravenou předzahrádku, kde mezi keři pobíhala jejich fenka a vítala každého kolemjdoucího. Na chvilku jsem ve vzpomínce zahlédla otevřené okno a zaslechla zvuky z kuchyně. A pak jsem zase viděla tichý, zšeřelý, jakoby zešedlý dům. Dům ve které zůstal bydlet jenom stesk.
A tak jsme včera šli tou naší tichou ulicí směrem k městu za silvestrovskou zábavou, míjeli svítící i temná okna a blížili se právě k tomu domu. Překvapením jsme zvolnili chůzi. V oknech se svítilo a mezi stužkami svázanými záclonami visely hvězdy symbolizující Vánoce. U zdi stál vysoký rozsvícený stromeček a před oknem bez závěsů (taky taková máme) v objetí pomalu tančil mladý pár.
Dům ožívá a zase může chránit nové lidi a být jejich tichým průvodcem, který má ve svých zdech zkušenosti generací, moudrost předchozích obyvatel. I otisky noblesy těch posledních. Každý konec je totiž náročnou předpovědí nových začátků.
Tak ať se ve všech domech svítí. A i ve vašich životech bezpečně fungují ochranné síly a zdi.
Jana Majová
Stalker
Žijeme silný příběh. Je zcela pravdivý a žijeme ho tak dlouho, že jsme už přestali vyhlížet jeho konec. Devastuje nám každodenní život, mění naši realitu. Tak se žije, když si vás vyhlédne někdo, kdo se rozhodl vám ničit život.
Jana Majová
Marie Milá (Šípková)
Jak je ten svět pomíjivý, že? Už týden mi svítí v kalendáři, že máš dnes narozeniny. A Ty? Ty se teď odněkud z vyššího levelu samotného Bytí nejspíš s nadhledem usmíváš. Marie.
Jana Majová
Hodně štěstí, zdraví, hodně štěstí milý Davide...
David oslavil třicátiny. Slavil s velkou radostí a chutí. Cože si to, milý čtenáři tohoto necovidového blogu myslíš? Že na tom není nic divného? Že třicitka je před tebou nebo za tebou a jako... no a co? Život jde dál?
Jana Majová
FAQ pro holky u šicích strojů
Nemyslím teď nás, zkušené harcovnice. Myslím mladé ženy, často maminky na mateřské, které bůhvíkde vyštrachaly šicí stroje a sedly k nim. Mají můj respekt.
Jana Majová
Když peče celá zem, fandím.
Konečně vím, jak vám je. Vám všem, kdo jste soutěživí, fandíte hokeji, tenisu, házené, biatlonu, atletice, krasobruslení, čemukoliv. Protože já, nesoutěživá, jsem to neznala. Až teď. Teď se vší vervou fandím pekařům a cukrářům.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Vrah hodil tělo ubodaného muže do žumpy, tam tlelo dva měsíce. Dostal 20 let
Krajský soud v Ostravě poslal na dvacet let do vězení 62letého Karla Machalu za to, že předloni v...
Rakety ATACMS jsou stěžejní, ale Rusové se mohli připravit, míní analytici
Rakety dlouhého doletu ATACMS, které USA poskytly Ukrajině, by mohly oslabit ruskou logistiku a...
Prokletím očkování možná je, že chrání proti smrtelným chorobám, míní Válek
Přímý přenos V Česku stále rapidně přibývá případů černého kašle. Jednou z cest, jak se proti nemoci chránit, je...
„Není podstatné být vidět, ale mít výsledky.“ Politici reagují na konec ministryně
O demisi ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové (TOP 09) byl premiér Petr Fiala...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 324
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 961x
Naprosto obyčejná ženská, jakých chodí po ulicích tisíce. Pozorovatelka světa a majitelka víry v lidskost.
Momentálně také zaujatá členka skupinky pohybující se kolem Davida. Mladého muže, kterého učinila vězněm ve vlastním těle svalová dystrofie a on se chce dělit o svůj příběh a zkušenosti.
Píšeme o tom i na facebooku: https://www.facebook.com/DavidAGenetickyGolias/
Jsem k nalezení na: jamajka117@gmail.cz.