Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zamyšlení nad porody doma – aneb kdy dítě získává právo na ochranu svého života?

23. 04. 2017 20:54:04
Mám hluboko v sobě zakořeněný respekt ke svobodě rozhodování jednotlivců o svém vlastním životě, na straně druhé ho mám ale vyvážený podmínkou povinnosti nést odpovědnost. Kdo ale nese odpovědnost za doma se rodící dítě?

Od chvíle, kdy jsem zaregistrovala, že existují maminky, které se rozhodly porodit své dítě doma, ve mně toto téma budí řadu velmi naléhavých, vlezlých úvah a rozporuplných pocitů.

Na jedné straně mám hluboko v sobě zakořeněný respekt ke svobodě rozhodování jednotlivců o svém vlastním životě, na straně druhé ho mám ale velmi vyvážený podmínkou povinnosti nést odpovědnost za vlastní skutky i za způsob, jakým ovlivňují přítomnost i budoucnost každého z nás.

Tento článek je zamyšlením, které rozhodně nemá ambici najít „zaručené řešení“. Pokouším se v něm jen zformulovat otázku, kterou si kladu sama. Od kdy má dítě právo na ochranu svého života a zdraví? A jak by se měla projevit?

Nebudu tajit, že s matkami, které plánují domácí porody, nejsem schopna ani při největší snaze souznít. A nad porodními asistentkami, které tuto službu, byť pokoutně, nabízejí, jen kroutím hlavou.

Problém domácích porodů mám sama pro sebe rozdělený do několika „vrstev“. Ať už je to problém vstupu do systému úhrad ze zdravotního pojištění, systém odpovědnosti za novorozence, nebo právě téma naznačených práv.

Naše právo jasně vymezuje, do kdy je možné ukončit těhotenství. Tady máme ochranu života plodu vymezenou z jedné strany. Na druhé straně je jasné, že živé dítě má právo na to, aby bylo jeho zdraví a život chráněno a o tuto ochranu se ponejvíce starají jeho rodiče.

Jak je to ale s dítětem, které se právě rodí? Jak je to v onom přelomovém čase, kdy přestává být součástí těla své matky, kdy v jeho těle rychle probíhá celá řada důležitých změn, které mu umožňují samostatný život, kdy hormony vyplavované do krve jeho matky naposledy řídí jeho cestu? Kdy to společné končí a samostatné začíná?

Obhájci a obhájkyně domácích porodů se opírají o přírodu, intuici, bezpečí, pohodlí a sounáležitost se svým prostředím. Nezřídka líčí porodnice jako prostředí nepřátelské, schopné i zastavit běžící porod nebo způsobit komplikace. Na co ale zapomínají nebo o čem mlčí, jsou závažné komplikace, které se během porodu mohou vyskytnout. Ani dnešní medicína je nedokáže vždycky předpokládat a i když se vyskytují zřídka, mohou mít fatální důsledky a vést i k závažnému postižení nebo ke smrti dítěte či matky.

Několik let jsem se pohybovala přímo v prostředí porodních sálů, několik dalších se ještě věnovala podpoře maminek a novorozenců a tak vím, jak rychle se může situace změnit a jak důležitým faktorem se v takovém případě stává ČAS.

Pamatuji si, jaké to je, když všichni na porodním sále brzdí pohledem vteřinovou ručičku a současně na maximum zrychlují reakce svých rukou a mozků. Jak vyplavený adrenalin aktivuje všechny i v případě, že je technika a odborníci na místě nebo přiběhnou na zavolání telefonem. Faktory odbornosti, dostupnosti techniky a zejména času se tady doslova vzájemně umocňují a jedno bez druhého funguje jen obtížně.

Věřím, že většina plánovaných domácích porodů proběhne bez potíží a že si příroda, matka a ti, kdo jí pomáhají, poradí. Ale taky vím, že v případě komplikací může nastat malér, který navždy zničí život dítěte i celé jeho rodiny. Ano, jsem si dobře vědoma, že komplikace nastávají i v porodnicích, že je v nich stále co zlepšovat, ale taky vím, že gravidita trvá dlouhých 9 měsíců a každá rodička tak má dostatek času, aby si vybrala porodnici, která bude vyhovovat jejím požadavkům a hodnotám. A že je tam po ruce nejen porodní asistentka, ale taky porodník, neonatolog, anesteziolog a další odborníci, kteří pravděpodobně nebudou potřební, ale na požádání přiběhnou (a to myslím doslova). Protože vědí, že každý jejich krok, každé zaváhání, znamená ztrátu tak drahocenného času.

Upřímně rozumím ženám, které se porodu bojí. „Porodní latina“ je jeden z oblíbených ženských předmětů a občas přináší historky, které ježí vlasy na hlavě i matkám pěti dětí, profesionálním hasičům a členům zásahových jednotek policie. Strach je velmi intenzivní emoce a věřím, že když pak někdo přijde s hladivým, útěšným slibem pohodlného porodu doma, vylekaná maminka se takové příležitosti ráda chytne. Ale ocitá se tak opravdu v bezpečí a opravdu dělá to nejlepší pro bezpečné narození svého děťátka?

Jak to tedy je? Je lepší si vybrat porodnici podle svého gusta a mít za zády všechny ty, kteří přijdou zachraňovat, když to bude potřeba, nebo zůstat s někým z blízkých a možná (nepřiznanou) porodní asistentkou a věřit, že všechny kroky poběží „předpisově“?

A když se něco zamotá, ať už pupeční šňůra nebo cokoliv jiného, zavolat záchranku a sledovat vteřinovou ručičku hodin a doufat, že přijedou, zasáhnou, pomohou, Že to bude možné?

A co je správně v tom nehorším případě, kdy přijde novorozenec o příležitost prožít svůj život právě v okamžiku zrození? Které právo by mělo být nadřazeno? Právo matky rozhodnout o svém porodu nebo právo dítěte na rychlou záchranu života?

Nemohu se zbavit pocitu, že by se znalostí práva pomazané hlavy nemusely zabývat nic neřešícími drobnostmi typu „pamlskové vyhlášky“, jimiž je naše právo zahlceno Že by mělo mít čas na témata závažná a náročná. Jsem přesvědčena, že by měla probíhat široká diskuse na toto téma a že úlohou státu je ji řídit, pojmenovat a definovat základní principy, které souvisí se životem samým.

Autor: Jana Majová | neděle 23.4.2017 20:54 | karma článku: 35.52 | přečteno: 2465x

Další články blogera

Jana Majová

Na beton!

Byla to povedená sobota. Čtyři ženské a beton. Míchaly jsme, máčely, natahovaly, rovnaly, motaly a mačkaly. A domů jsem si přinesla zjištění, že (navzdory známému úsloví) se do betonu hodí úplně všechno.

29.5.2017 v 19:30 | Karma článku: 13.27 | Přečteno: 394 | Diskuse

Jana Majová

Malí velcí filharmonici

Jsou různé způsoby, jak trávit volný čas. Můžeme sedět na gauči, na rybách, v hospodě. Můžeme číst, vyšívat, malovat, pěstovat kytky, chodit, jezdit, běhat. A taky se můžeme stát součástí velkého a barvitého světa hudby.

23.5.2017 v 22:33 | Karma článku: 16.15 | Přečteno: 304 | Diskuse

Jana Majová

Kamélie pro Marii II. (fotoreportáž)

Fotoreportáž z výstavy "Kamélie, královna plesových květin", tentokrát s potěšujícím setkáním s plesovými maskami. Skoro jsem nevěděla, kam dřív oči a objektiv namířit. A na závěr? Kočičí tečka.

26.2.2017 v 20:14 | Karma článku: 14.29 | Přečteno: 222 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Naďa Dubcová

Úplně nový, nevědecký poznatek

jsem vymyslela vlastní hlavou, a prostřednictvím tohoto blogu jej nezištně tímto šířím široké (dlouhé, bystrozraké) veřejnosti.

28.6.2017 v 14:06 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 2 | Diskuse

Josef Komárek

Zabránit afrikanisaci a islamisaci naší země – první krůček k naší svobodě.

Německý ministr Gerd Müller varoval před pohybem až 100 miliónů uprchlíků z Afriky směr sever (to už zde dokumentovala řada autorů). Já se neryju v netu, ale už nějakých 45 let sleduji západní zpravodajství.

28.6.2017 v 13:50 | Karma článku: 11.29 | Přečteno: 135 | Diskuse

Jan Klar

Rodičovstvím k trvalé invaliditě

Michal měl tři děti se třemi různými ženami. Podělal v životě všechno, co mohl, a mohl být vůbec rád, když mu jeho dcerky, na které platil, jeho exmanželky na víkend předávaly.

28.6.2017 v 12:51 | Karma článku: 11.25 | Přečteno: 493 | Diskuse

Ladislav Jakl

Zastaví Trump klimatické šílenství?

Globální klimatické třeštění je postaveno na jednom základním společenském fenoménu. A tím je fungování koncentrovaného a rozptýleného zájmu.

28.6.2017 v 10:40 | Karma článku: 31.61 | Přečteno: 835 | Diskuse

Marek Valiček

"Jako Jan Hus, chlapče, přesně jako von..."

Všichni svatí se maj slavit tak, jak jim přináleží. Šebestián střelbou z luku, Andula zimou a Jan pořádnym fajrákem...

28.6.2017 v 9:00 | Karma článku: 22.21 | Přečteno: 669 | Diskuse
Počet článků 233 Celková karma 21.65 Průměrná čtenost 955

Naprosto obyčejná ženská, jakých chodí po ulicích tisíce. Pozorovatelka světa a majitelka víry v lidskost.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.