Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zapleteno do vánoček - když muž rozum bere.

29. 12. 2016 12:42:37
Kynuté těsto chce čas. A když celá kuchyně voněla dva dny těstem a vánočkami, když zabíraly čas i prostor, byl i čas projít se vlastní myslí. A teď, když je upečeno, je čas psát. A třeba se ohlédnout.

Kolik to vlastně máme doma těch dětí? Smí se přiznat, že proměnlivo? Vlastně je jedno, jestli smí, prostě to tak je. Byly dvě, tři i čtyři. Teď se počet ustálil na třech. A dneska se do pramenů vánočky nejvíc zaplete ten nejmladší.

Byl den pečení a vaření. Na jednom plechu odpočívaly dvě vánočky bez rozinek. Jedna z mých dcer je nemá ráda. Druhá ano, ale zas je vydloubává její manžel. A tak se pekly vánočky sesterské, stejné s jednoznačně objednaným obsahem.

To manželův synek objednává jenom množství. Momentálně je likvidátor jídla všeho druhu a množství. Jestli jsou ve vánočce rozinky, mandle nebo ořišky je jedno. Hlavně, když je jí dost a jeho neohrožuje prudká smrt vysílením po půlhodinovém hladomoru. Občas nevím, jestli pohádku o Otesánkovi nepsal někdo, kdo taky krmil rychle rostoucího teenagera. To víte, já, zvyklá na slečny, které se s příchodem puberty začaly nimrat i v jogurtu, jsem neustále jako v Jiříkově vidění.

Za pár dní budeme mít tříleté výročí. To takhle večer přišel, o ty tři roky a nejméně dvacet centimetrů menší, sedl si na gauč a řekl, že u nás bude bydlet. Tak bydlí. Přišel a s ním plný rozkvět všemoudré slečny puberty. Na jeho židli sedával Všechnovím, u stolu Všechnoznám a v posteli s ním spával Tátaprudí. Ti všichni se s ním přesouvali k počítači, kde taky společně a družně trávili veškerý čas zavrtaní kdesi ve virtuálním světě. V té době jsem objevila, kde máme v domě pojistky. Jiný způsob, jak upoutat pozornost teenagerovu, než zčernalý monitor, jsem totiž nenašla.

Prožili jsme spolu pár náročných zlomů. A on se svým nezničitelným (ač zdánlivým) klidem a rozvahou postupně zabojoval jako lev (jo, lev dost sedí, ten "náš" taky nejraději zařve a lehne) sám za sebe a vlastně i za nás. Za společné soužití, za klid, za naději.

Letos jsem se začala rozhlížet pozorněji. Jakoby doma chyběl Všechnovím, Všechnoznám i Tátaprudí. Možná jen usnuli někde pod postelí a možná už tady nebydlí. Budu to muset chvilku pozorovat. A možná na ně téměř dospělý mladý muž už mezi tím, co pro sebe objevil, nemá tolik času. Sportuje, začíná jako rozhodčí těch nevážnějších turnajů maličkých florbalistů, cvičí, tančí. Vzal (po svém) na milost školu a vlastně i nás. A nejjasněji mi to dal najevo právě v den pečení vánoček. Bylo už pozdě večer, když jsem ho volala, aby mi "naposledy s něčím pomohl". Upřímně, to naposledy bylo nejméně posedmé. Čekala jsem obranné postavení a nasazení útočných slovních střel krátkého doletu připravena se nebránit, protože by měl pravdu. Jenže se nic takového nestalo. Beze slova vstal (jasně, od počítače) a v jeho pohledu jsem nezachytila naštvanost, ale lehké pobavení. Rozesmáli jsme se oba. Večer končil mile. Společným čajem a vědomím, že ty Vánoce budou letos fajn.

A byly. A Všechnovím s Všechnoznámem a Tátaprudím jsou pořád nezvěstní.

Autor: Jana Majová | čtvrtek 29.12.2016 12:42 | karma článku: 15.43 | přečteno: 324x

Další články blogera

Jana Majová

Davidův svět. O svalové dystrofii potřetí.

Pokud máme své strážné anděly, tak ten Davidův je zvláště roztržitý a ochraňovat jeho svět zapomněl hned několikrát. Přesto ho péče téměř andělská doslova obklopuje.

19.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.17 | Přečteno: 414 | Diskuse

Jana Majová

David. O svalové dystrofii podruhé.

Mé setkání s Davidem bylo, jak už to v životě bývá, ovlivněno náhodou. Nebo náhody neexistují? Nevím. Pro tuto chvíli to stejně není podstatné.

16.8.2017 v 6:45 | Karma článku: 22.94 | Přečteno: 754 | Diskuse

Jana Majová

O genetické ruletě – svalová dystrofie

Žijí mezi námi. Nenápadní, často nevidění. Lidé se svalovou dystrofií. Znáte je? Pokud bydlíte ve městě, které má více než 3000 obyvatel, nějaký poblíž vás (statisticky vzato) nejspíš bude.

13.8.2017 v 13:27 | Karma článku: 30.26 | Přečteno: 1790 | Diskuse

Jana Majová

Maličkost o chlebu.

Mám ráda malé obchody. Když do nich chodíte často, stáváte se někým jiným, než je to v anonymním obchoďáku.

10.8.2017 v 7:30 | Karma článku: 23.44 | Přečteno: 617 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Stanislav Jahoda

Kdy se u nás začnou strhávat sochy Karla IV.? Aneb Sorosův boj proti bělošskému rasismu

V USA se strhávají sochy. Prý se tím bojuje proti běloškému nadřazenectví a rasismu. Ve skutečnosti jde o snahy zničit národní kulturu. Podobné snahy se dají očekávat i u nás.

23.8.2017 v 5:55 | Karma článku: 30.09 | Přečteno: 490 |

Libuse Palkova

Lišáci na vinici

Muž který vám posílá kvetiny, kupuje drahé šperky a zve na večeři do luxusních restaurací je vlk převlečený do liščího kožichu.

22.8.2017 v 23:30 | Karma článku: 7.43 | Přečteno: 295 | Diskuse

Jarka Jarvis

Kdepak ty ptáčku hnízdo máš?

Většinou tam, kde maminka snesla vejce. Jenže, podobně jako v mnoha jiných případech, i tady existují výjimky, a tak se v apartmánu rodiny orla bělohlavého z čista jasna ocitla dvě holátka jestřába červenoocasého.

22.8.2017 v 22:01 | Karma článku: 8.96 | Přečteno: 162 | Diskuse

Olga Pavlíková

Svatý otec? Vypadá to, že pochází z pekla

Dnes druhý blog – výjimečně. Po přečtení článku o tom, že papež František tvrdí, že zájmy uprchlíků jsou důležitější než národní bezpečnost, jsem paf.

22.8.2017 v 21:21 | Karma článku: 38.30 | Přečteno: 1374 | Diskuse

Libuse Palkova

Androgyn - mizí rozdíl mezi pohlavími?

Někdy to vypadá, že rozdíl mezi mužem a ženou se pomalu stírá, nejen co se společenského postavení a rolí týká, ale i vizuálně. A to rozhodně není dobře. Muž by měl zůstat mužem, a žena by neměla ztratit nic ze své ženskosti

22.8.2017 v 18:21 | Karma článku: 14.03 | Přečteno: 534 | Diskuse
Počet článků 241 Celková karma 20.05 Průměrná čtenost 948

Naprosto obyčejná ženská, jakých chodí po ulicích tisíce. Pozorovatelka světa a majitelka víry v lidskost.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.