Zapleteno do vánoček - když muž rozum bere.
Kolik to vlastně máme doma těch dětí? Smí se přiznat, že proměnlivo? Vlastně je jedno, jestli smí, prostě to tak je. Byly dvě, tři i čtyři. Teď se počet ustálil na třech. A dneska se do pramenů vánočky nejvíc zaplete ten nejmladší.
Byl den pečení a vaření. Na jednom plechu odpočívaly dvě vánočky bez rozinek. Jedna z mých dcer je nemá ráda. Druhá ano, ale zas je vydloubává její manžel. A tak se pekly vánočky sesterské, stejné s jednoznačně objednaným obsahem.
To manželův synek objednává jenom množství. Momentálně je likvidátor jídla všeho druhu a množství. Jestli jsou ve vánočce rozinky, mandle nebo ořišky je jedno. Hlavně, když je jí dost a jeho neohrožuje prudká smrt vysílením po půlhodinovém hladomoru. Občas nevím, jestli pohádku o Otesánkovi nepsal někdo, kdo taky krmil rychle rostoucího teenagera. To víte, já, zvyklá na slečny, které se s příchodem puberty začaly nimrat i v jogurtu, jsem neustále jako v Jiříkově vidění.
Za pár dní budeme mít tříleté výročí. To takhle večer přišel, o ty tři roky a nejméně dvacet centimetrů menší, sedl si na gauč a řekl, že u nás bude bydlet. Tak bydlí. Přišel a s ním plný rozkvět všemoudré slečny puberty. Na jeho židli sedával Všechnovím, u stolu Všechnoznám a v posteli s ním spával Tátaprudí. Ti všichni se s ním přesouvali k počítači, kde taky společně a družně trávili veškerý čas zavrtaní kdesi ve virtuálním světě. V té době jsem objevila, kde máme v domě pojistky. Jiný způsob, jak upoutat pozornost teenagerovu, než zčernalý monitor, jsem totiž nenašla.
Prožili jsme spolu pár náročných zlomů. A on se svým nezničitelným (ač zdánlivým) klidem a rozvahou postupně zabojoval jako lev (jo, lev dost sedí, ten "náš" taky nejraději zařve a lehne) sám za sebe a vlastně i za nás. Za společné soužití, za klid, za naději.
Letos jsem se začala rozhlížet pozorněji. Jakoby doma chyběl Všechnovím, Všechnoznám i Tátaprudí. Možná jen usnuli někde pod postelí a možná už tady nebydlí. Budu to muset chvilku pozorovat. A možná na ně téměř dospělý mladý muž už mezi tím, co pro sebe objevil, nemá tolik času. Sportuje, začíná jako rozhodčí těch nevážnějších turnajů maličkých florbalistů, cvičí, tančí. Vzal (po svém) na milost školu a vlastně i nás. A nejjasněji mi to dal najevo právě v den pečení vánoček. Bylo už pozdě večer, když jsem ho volala, aby mi "naposledy s něčím pomohl". Upřímně, to naposledy bylo nejméně posedmé. Čekala jsem obranné postavení a nasazení útočných slovních střel krátkého doletu připravena se nebránit, protože by měl pravdu. Jenže se nic takového nestalo. Beze slova vstal (jasně, od počítače) a v jeho pohledu jsem nezachytila naštvanost, ale lehké pobavení. Rozesmáli jsme se oba. Večer končil mile. Společným čajem a vědomím, že ty Vánoce budou letos fajn.
A byly. A Všechnovím s Všechnoznámem a Tátaprudím jsou pořád nezvěstní.
Jana Majová
Stalker
Žijeme silný příběh. Je zcela pravdivý a žijeme ho tak dlouho, že jsme už přestali vyhlížet jeho konec. Devastuje nám každodenní život, mění naši realitu. Tak se žije, když si vás vyhlédne někdo, kdo se rozhodl vám ničit život.
Jana Majová
Marie Milá (Šípková)
Jak je ten svět pomíjivý, že? Už týden mi svítí v kalendáři, že máš dnes narozeniny. A Ty? Ty se teď odněkud z vyššího levelu samotného Bytí nejspíš s nadhledem usmíváš. Marie.
Jana Majová
Hodně štěstí, zdraví, hodně štěstí milý Davide...
David oslavil třicátiny. Slavil s velkou radostí a chutí. Cože si to, milý čtenáři tohoto necovidového blogu myslíš? Že na tom není nic divného? Že třicitka je před tebou nebo za tebou a jako... no a co? Život jde dál?
Jana Majová
FAQ pro holky u šicích strojů
Nemyslím teď nás, zkušené harcovnice. Myslím mladé ženy, často maminky na mateřské, které bůhvíkde vyštrachaly šicí stroje a sedly k nim. Mají můj respekt.
Jana Majová
Když peče celá zem, fandím.
Konečně vím, jak vám je. Vám všem, kdo jste soutěživí, fandíte hokeji, tenisu, házené, biatlonu, atletice, krasobruslení, čemukoliv. Protože já, nesoutěživá, jsem to neznala. Až teď. Teď se vší vervou fandím pekařům a cukrářům.
Jana Majová
V síti? V pasti? Kde jsme se to ocitli?
Obvykle se lepkavě aktuálním tématům na svém blogu vyhýbám. Sleduji je, dívám se, jak je jiní autoři obracejí ze všch stran. V případě sexuálních predátorů v internetu mi ale jeden úhel pohledu tak nějak chybí.
Jana Majová
Maceší blog - neviditelné dospělé dítě
1. lednem začal neuvěřitelný devátý rok, kdy se točíme v mixéru naprosto nevyzpytatelného opatrovnického systému. Mám intenzivní pocit, že není úniku. A spoustu různorodých zkušeností.
Jana Majová
Maceší blog - práva a povinnosti nematek
1. lednem začal neuvěřitelný devátý rok, kdy se točíme v mixéru naprosto nevyzpytatelného opatrovnického systému. Jsme jedněmi z těch, kteří uvízli v neférových tenatech. Mám intenzivní pocit, že není úniku.
Jana Majová
Maceší blog - ze zákulisí života otce, který se nestýká se svým dítětem.
1. lednem začal neuvěřitelný devátý rok, kdy se točíme v mixéru naprosto nevyzpytatelného opatrovnického systému. Jsme jedněmi z těch, kteří uvízli v neférových tenatech. Mám intenzivní pocit, že není úniku.
Jana Majová
Maceší blog - přijde někdy konec nespravedlností?
Dneškem začíná neuvěřitelný devátý rok, kdy se točíme v mixéru naprosto nevyzpytatelného opatrovnického systému. Jsme jedněmi z těch, kteří uvízli v neférových tenatech. A já tak zůstávám tou, která se zastává otců.
Jana Majová
Maceší blog - Alexia. Pomátl ses, státe II ?
Alexia. Holčička, která se ocitla na půl roku v krizovém centru. Je jí jedenáct, měla by dychtívě čekat na dopis z Bradavic. Růst do mladé slečny. A největší maléry by se měly odehrávat kvůli plesnivějící svačině v aktovce.
Jana Majová
Maceší blog - Alexia. Pomátl ses, státe?
Alexia. Holčička, která se ocitla na půl roku v krizovém centru. Je jí jedenáct, měla by dychtívě čekat na dopis z Bradavic. Růst do mladé slečny. A největší maléry by se měly odehrávat kvůli plesnivějící svačině v aktovce.
Jana Majová
Desatero pro rok 2020
Vykašlete se na půlnoční sliby a předsevzetí. Čeká nás fajn rok. A když použijete některá doporučení, ať už všechna nebo třeba jedno jediné, bude určitě báječný.
Jana Majová
Malý příběh o neobyčejné smrti
Žili, byli. Tak, jak to má být v životě i v pohádkách. Jen ta v pohádkách naznačená nesmrtelnost v jejich příběhu není. A já už za nimi na tu jejich samotu nezajedu. Odletěli.
Jana Majová
Sára (Ta, která nebude mít děti)
Nikdy nebudu mít dětí. Věta, která padala do Sářina kafe. Myslete si, co chcete o sobeckosti, lenosti nebo neodpovědnosti lidí, kteří se rozhodli zůstat bezdětní. Mít děti není povinné. (Varování: text je nebezpečně dlouhý.)
Jana Majová
Čas odečítání vah : Bílé džíny velikost 42
Tak nějak to roky přikapávalo. Nejdřív kila, pak otrávenost z nich. A pak jsem se vyspala do dne, který ráno vypadal stejně jako ty ostatní. Večer ale začal čas odečítání. Jídla, dekagramů i starostí.
Jana Majová
O vnoučatech, babičkách a životní rovnováze
O vnoučatech, babičkách a životní rovnováze. Aneb "Babiprosímtěmohlabysmnetrochuposlouchat?Aspoňchvilkutřeba?"
Jana Majová
Malí velcí filharmonici - aneb kde múza o 106 líbá
Co se stalo? Hrálo se a zpívalo. Kde to bylo? Ve skleníku Květné zahrady v Kroměříži. Tak malí? Nebo velcí? OBOJÍ.
Jana Majová
Pes equinovarus - podpořte žlutou
Tenhle pes není žádný pes. Je to vrozená vada chodidel. Jedna z těch častějších, přesto málo známých. Tento týden je jí ale věnovaný. A tak si oblečte něco žlutého a pojďte se se mnou zamyslet.
Jana Majová
Ta, která se zastává otců - rukojmím rychle a navždy
Říká se, a já s tím skoro souhlasím, že ve sporech rodičů často lítají děti od jednoho k druhému jako špinavé prádlo. Už méně často máme příležitost si všimnout, že se otcové stávají rukojmím svých exmanželek.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 324
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 961x
Naprosto obyčejná ženská, jakých chodí po ulicích tisíce. Pozorovatelka světa a majitelka víry v lidskost.
Momentálně také zaujatá členka skupinky pohybující se kolem Davida. Mladého muže, kterého učinila vězněm ve vlastním těle svalová dystrofie a on se chce dělit o svůj příběh a zkušenosti.
Píšeme o tom i na facebooku: https://www.facebook.com/DavidAGenetickyGolias/
Jsem k nalezení na: jamajka117@gmail.cz.
Seznam rubrik
- David a Genetický Goliáš
- Každodennosti
- Na kočičí svědomí
- Malé cestování
- O lidech
- Komentáře
- O seznamování a věcech okolo
- Miniprózy
- Virtuální pohádky
- Osobní
- Nezařazené