Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rozbité střevíčky Popelčiny

3. 10. 2016 23:13:21
Znáte ji. Tu kouzelnou pohádku o dívce, kterou čekala odměna za těžké dětství a dospívání. Skleněný střevíček, do kterého přesně vklouzla její nožka. Střevíček, který přinesl princ úpěnlivě hledající právě a jenom ji. Popelku.

Miluji všechny pohádky, které zpracovávají "Popelkovské" téma, Popelka je prostě Popelka a tak jí odpustím cokoliv. Snad i proto, že zvonec zazvoní v pravý čas, aby oznámil dobrý konec. Svatbu. A jestli novomanželé neumřeli, žijí spolu šťastně až dodnes.

Jenže Popelčin příběh taky může být úplně jiný...

Naše Popelka je dnes žena ve středním věku. Vyrostla na malé vesnici s maminkou, třemi sourozenci a tátou, který za moc nestál. Krmila králíky a slepice, chodila na dřevo "do hory", na zábavy a život se jí zdál fajn. Když vyrostla, vyučila se prodavačkou. Prodávala v lahůdkách v blízkém městečku a čekala na svého prince. Když princ přijel (ano, takové věci se stávají), byla už těhotná. Tak nějak se jí to přihodilo. Ale princ se nedal odradit. Zamiloval se, uhranula ho ohnivým temperamentem a tak se zdvořile zdržel v domě, kterému se propadala střecha, prokličkoval mezi nepořádkem na dvorku, velkoryse přehlédl chaos v kuchyni a odvezl si Popelku do města. Kufřík jejích hadříků ani nevybalovali a ocitli se spolu v sedmém nebi. Popelka se v příjemném bytě mladého architekta cítila jako opravdová princezna a okukovala život rodiny svého prince. A tady máme ten šťastný konec. A taky začátek.

Rok se sešel se dvěma dalšími, Popelka porodila, znovu otěhotněla a znovu porodila a lesk jejího života začínal oslňovat až příliš. Měla hezký život, ale taky manžela, který hodně pracoval. Tchýni, která byla vyhlášená internistka se vždy dokonale upravenou zahradou a tchána, který byl váženým ředitelem místního gymnázia. Popelka poznala jiný svět. Bylo v něm pohodlí, bezpečí, divadlo, knihy, jídlo servírované na bílém porcelánu na stole s látkovým ubrusem. Bylo v něm léto na horách a zima na lyžích. Popelka chodila pravidelně ke kadeřnici a na kosmetiku a byla členkou místního kulturního klubu. A pak se objevil ON. Chlápek s náklaďákem, co rozvážel pečivo po okolí. A Popelka měla pocit, že našla sama sebe. Skleněné střevíčky ji začaly tlačit, chůze na podpatcích ji zmáhala. Přestalo ji bavit pořád uklízet a prát damaškové ubrusy, přestalo i bavit spěchat, aby stihla sklidit a zpracovat rajčata a ještě večerní divadlo. Přestalo ji bavit učit se s dětmi básničky a jezdit na kole. Skopla střevíčky z nožek, až se jim zlomily podpatky, dala si vlašák z papíru a utekla i s dětmi za chlápkem z náklaďáku. Občas se sice trochu napil, občas jí i jednu natáhl, ale pulsoval v tom život. A vůbec nevadilo, když do stejného hrnku vařila čaj tři dny. A po něm přišel ještě mužskej ze stavby a pak ještě...no, to je vlastně jedno.

Popelka chodívala kolem domu, kde žil princ a upřímně ho nenáviděla. To on byl příčinou všeho jejího neštěstí. Nenávist z ní přímo vyrážela v gejzírech. Občas u toho vedla za ruku Popelinku.

Popelinka vyrostla, odmaturovala na zdravotní škole a utekla z domu, kde se jí nelíbilo, do velké fakultní nemocnice. Nechtěla už se dívat na Popelku, která se tiše po večerech opíjela a už se jí nedařilo potkat prince ani krále. Ani králíčka. I ti chlápci už se jen občas objevovali a zas rychle mizeli. Popelinka si plánovala jinší budoucnost. A pak ji potkala v obchodě s barvami, kam si zašla pro plechovku balakrylu. Mladého Majitele uhranula ohnivým temperamentem tak, že hned jel požádat o její ruku. Velkoryse přehlédl chaos v malém bytě, lahev pod stolem a bez slova zaplatil pár složenek. Když přijeli do jeho bytu nad obchodem, kufřík hadříků Popelinky ani nevybalovali a ocitli se v sedmém nebi. Popelinka sledovala dění v rodinné firmě, kde otec a synové malovali, natírali a renovovali kde-co v širokém okolí a matka bděla nad ekonomikou firmy. Jejich pět zaměstnanců tak nějak patřilo do rodiny. Popelinka do roka porodila dvojčata a za postupně se začala zapojovat do rodinného i firemního života. Nejdřív ji to bavilo. Pak se snažila. A pak byla děsně unavené z každodenní práce. A když zavolala Popelce, dostalo se jí plné dávky lítosti a soucitu. Popelinka skopla skleněné střevíčky, sbalila děti a utekla zpět k mámě. V kuchyni se stolem bez ubrusu vyplakala konývku slz, kterou spláchla svoji minulost. Všechnu tu hroznou práci, všechno to ranní vstávání, všechnu tu péči o děti, všechno to vaření pro celou rodinu, všechno to čekání, až se manžel vrátí, všechno to trápení. Byla překvapená, když si uvědomila, že nemá z čeho žít a že nerada chodí bosa. Zkoušela klepat na dveře obchodu s barvami, ale jeho Majitel už se na ni ani neusmíval a nový skleněný střevíček jí nenabídl.

Popelinka našla útěchu v náruči staršího muže. Je tam chladno, ale trocha bezpečí. Hledá ale dál svého prince a občas má krátký pocit, že ho našla. Často chodívá kolem domu s obchodem. Nenávidí jeho mladého Majitele a ta nenávist z ní přímo sálá.

Za ruku přitom často vodí další Popelku.

Autor: Jana Majová | pondělí 3.10.2016 23:13 | karma článku: 15.25 | přečteno: 267x

Další články blogera

Jana Majová

Zamyšlení nad porody doma – aneb kdy dítě získává právo na ochranu svého života?

Mám hluboko v sobě zakořeněný respekt ke svobodě rozhodování jednotlivců o svém vlastním životě, na straně druhé ho mám ale vyvážený podmínkou povinnosti nést odpovědnost. Kdo ale nese odpovědnost za doma se rodící dítě?

23.4.2017 v 20:54 | Karma článku: 35.47 | Přečteno: 2434 | Diskuse

Jana Majová

Kamélie pro Marii II. (fotoreportáž)

Fotoreportáž z výstavy "Kamélie, královna plesových květin", tentokrát s potěšujícím setkáním s plesovými maskami. Skoro jsem nevěděla, kam dřív oči a objektiv namířit. A na závěr? Kočičí tečka.

26.2.2017 v 20:14 | Karma článku: 14.29 | Přečteno: 213 | Diskuse

Jana Majová

Nebezpečný Valentýn - aneb jak Divočák s Erosem skoro způsobili rodinnou krizi

Výrobci kdečeho jsou vynalézaví a lákají zákazníky k nákupům. No a zákazníci se lákat nechají. Joo, takový Valentýn, to je pěkný důvod nabídnout něco výjimečného.

12.2.2017 v 20:47 | Karma článku: 15.24 | Přečteno: 482 | Diskuse

Jana Majová

Paní Nudlová

To si tak jednou sedím u kadeřnice a pobaveně v zrcadle sleduji alobal, který ze mne dělá tak-trochu-Sochu-svobody. S velkým přivřením očí. A do toho mi moje milá kadeřnice mimochodem řekne: "Mám pro tebe nudle."

6.1.2017 v 22:10 | Karma článku: 24.46 | Přečteno: 665 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Když si přejete narození malé princezničky, obdržíte draka

Lidi v očekávání svého prvního potomka trpí utkvělými představami malinkých princezniček a nebo dokonce princátek. Naši se jedenáct let snažili o potomka. Ano, potomka. Kluka. Dostali trest. Narodila jsem se já.

22.5.2017 v 22:07 | Karma článku: 8.10 | Přečteno: 144 | Diskuse

Petr Omelka

22. května 1618 se vyhazovali ministři z okna. A co dnes?

Čeští stavové to sice tehdy vzali z gruntu, ale třetí pražská defenestrace 22. května 1618 měla vypadat jako regulérní vykonání rozsudku. O co tehdy šlo a proč se házelo z okna.

22.5.2017 v 21:10 | Karma článku: 12.03 | Přečteno: 283 | Diskuse

Jarka Jarvis

Maminkóóó, kup mi počitáááč

Počítače jsou zařízení, jež nám usnadňují práci, kterou bychom bez nich vůbec neměli. Přesto se do jejich tenat zaplétáme čím dál, tím víc, což je (když o tom tak přemýšlím) vlastně v pořádku. Vždyť práce šlechtí člověka,

22.5.2017 v 20:25 | Karma článku: 8.09 | Přečteno: 269 | Diskuse

Jan Tichý

Víno, budiž pochváleno

Benátky nad Jizerou se mohou pochlubit zámeckou vinicí. A tento lahodný mok se na zámku oslavuje. Letos 3. června proběhne již 13. ročník akce Benátecký hrozen.

22.5.2017 v 19:10 | Karma článku: 6.52 | Přečteno: 129 | Diskuse

Karel Trčálek

Jen aby Kajínek opravdu tu milost dostal

Vzpomínáte? Říkalo se, že prezident Zeman poletí do Ameriky za Trumpem a neletěl. Tak snad aspoň s tou milostí pro Kajínka to myslel vážně

22.5.2017 v 17:28 | Karma článku: 12.68 | Přečteno: 582 | Diskuse
Počet článků 231 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 958

Naprosto obyčejná ženská, jakých chodí po ulicích tisíce. Pozorovatelka světa a majitelka víry v lidskost.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.