Cesta se zvedá a zase klesá, chvilku jste u pat skal, chvilku se na ně (a taky dodaleka-doširoka) díváte z rafinovaných vyhlídek, z nichž nejnapínavější je cesta na Rudolfův kámen, kde návštěvníka čeká stoupání po žebřících i ve skále tesaných schodech. Počasí ten den svědčilo spíš procházce, sluníčko se schovávalo, ale až budete mít cestu kolem, určitě se stavte. Nebo si raději rovnou naplánujte celodenní výlet. Můžete ještě vidět třeba Malou Pravčickou bránu.
A proč nezačít rovnou zázrakem. Takovým, který mne vždycky dostane. Stromy rostoucí mezi skalisky. Život se umí prosadit s neuvěřitelnou houževnatostí.
Ke skalnímu městu se vydáte přes louku a les a chvíli můžete pozorovat první cíl - Mariinu vyhlídku - pěkně zdola. Jaká tam asi vede cesta?
Nebyli jsme rozhodně jediní, koho vyhlídka zlákala. A jestli taky přemýšlíte, proč si tam nahoru nese pán ten míč, tak fakt nevím.
Cestou zpátky jsme se zastavili v hospůdce "Na konci světa" a dali si tam naprosto luxusní bramborák. Ještě teď mne mrzí, že jsem ho samým hladem zapomněla vyfotit. Tak kdybyste tam někdo měli cestu, udělejte to, prosím, za mne.