Vyhlášené pátrání pokračovalo. To, že Kuky je pohřešovaná hlásil místní rozhlas jako hlavní zprávu dne. Slyšeli jsme to, když jsme upalovali z kopce a ploužili se do kopce se zásobou minerálek. Po snídani panička Kuky shodila šatičky v nichž nás opečovávala, oblékla džíny a znovu vyrazila k přehradě hledat. Svitla naděje - Kuky má implantovaný čip! A zase pohasla. Čip nebyl aktivní a zanesený do databáze.
Hukvaldy
Chvilku jsme čekali a když už bylo napětí moc, vyrazili jsme čekat na výlet. Tentokrát na Hukvady. Neváhejte, mrkněte a pak tam zajeďte. Určitě je tam zvláště výživný vzduch - Janáček tam prý nejen komponoval, ale zejména se pozorně věnoval každé sukni, které se ocitla na dohled a následně na dosah a následně...
Zřícenina hradu je půvabná. Rozsáhlý komplex je na kopci, který se zdá nevysoký, ale výhledy z něj jsou okouzlující.
Doširoka i do daleka je vidět. Není divu, že znamení kouřem a ohněm se odsud nesla až k dalekému Helfštýnu.
Helfštýn je obydlen hned několika strašidly. Na nocí se tady zjevuje duch preclíkáře, což se pozná předem. Vzduch se rozvoní čerstvým pečivem.
V komplexu nesměl kromě nádrží na vodu a později vybudovaných studní chybět ani kostel. K Bohu bylo blízko. Dneska mají přímo vedle něj stanoviště budoucí čarostřelci.
Je libo výhled? Z okna?
Nebo za tajemstvím průchodů a bran?
Nebo prostě na hradní nádvoří?
Nebo.....aaaž TAM??? A taky támhle?
Ve sklepě výhled nebyl, zato tam kdysi dávno stávaly sudy s vínem. Ani po zevrubném prohledání jsme žádný zbyteček nenašli.
A takhle se potkává řícení hradů se současným světem lidí stoupajících středověkým časoprostorem.
Alej chráněných buků má obdivuhodně mohutný kořenový systém odhalený po velkém sesuvu. Liďové volně sypaní na fotce jsou ilustrační - bez nich prostě nebyla obrovitost buku patrná.
A proč je tady tenhle útvar? Ptáte se správně, něco na něm chybí. Liška Bystrouška. Někdo její sochu ukradl a pořád není nahrazena.
Tak až tam zajedete a potkáte ji, vyfoťte mi ji, prosím, budu se těšit.
V Hukvaldech je taky zajímavý pán, který v garáži vystavuje svou sbírku brouků a motýlů a rád Vám ji ukáže i s výkladem. Bylo to fajn.
U večeře nás svým blbnutím bavila Kesy. A Kuky stále chyběla. Večer jsme viděli pár jejích fotek a video, kde obě fenečky blbnou s kamínky. Připili jsme Kuky na návrat domů a vlastně si všichni tiše mysleli, že ji někdo našel a má ji doma.
-----
První den pátrání po Kuky najdete v případě chuti tady: http://majova.blog.idnes.cz/c/472145/vrati-se-kuky-fotoprochazka-beskydami-se-skorodetektivni-zapletkou-i.html