Jana Majová
Naprosto obyčejná ženská, jakých chodí po ulicích tisíce. Pozorovatelka světa a majitelka víry v lidskost.
Momentálně také zaujatá členka skupinky pohybující se kolem Davida. Mladého muže, kterého učinila vězněm ve vlastním těle svalová dystrofie a on se chce dělit o svůj příběh a zkušenosti.
Píšeme o tom i na facebooku: https://www.facebook.com/DavidAGenetickyGolias/
Jsem k nalezení na: jamajka117@gmail.cz.
- Počet článků 324
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 961x
Jana Majová
Seznamte se: Kroměříž (fotoreportáž)
Kroměřížské "kýčovky". To, co foceno bylo, foceno každodenně je a zítra, pozítří a popozítří znovu a znovu foceno bude. Město kouzelné a každém kroku. Město, které je potřeba vidět a zažít. Moje město.
Jana Majová
Za japonskem do ZOO Lešná? Klidně.
Chcete do Japonska? A nemáte čas, nebo to druhé, co se jiným válí po bankovních účtech a k vám to netrefí? Chcete relaxovat a čerpat klid? Pak stačí zajet do ZOO Lešná. Jak jinak byste taky cestou potkali slona?
Jana Majová
Rozjaření II
V Dentrologické zahradě v Průhonicích jaro úřadovalo zcela naplno už na konci dubna. Od rána do večera, na každém čtverečním centimetru.
Jana Majová
Rozjaření
Ještě nebyl ani květen. Průhonice už ale zářily a intenzivní energie sálala ze země, vody i vzduchu. Dneska tam, s rododendrony v plném květu, musí být přímo božsky.
Jana Majová
Královna zahrad v novém (fotoreportáž)
Když jsem fotila, nebylo zrovna moc hezky Sluníčko svítilo a nesvítilo a den působil trošku placatě. Ale stejně to nevydržím a zkusím Vám poslat aspoň pár fotek z Květné zahrady v Kroměříži. Je skvostná. A je potřeba ji vidět, pokochat si a vlastně i přivonět osobně.
Jana Majová
Dneska jdeme do ZOO (fotoreportáž)
No co, tak jsme šli do ZOO. Bez dětí, protože ty jsme moudře nechali doma. Tedy odložili jsme je na prázdniny na samotu u lesa. A ve víru velkoměsta sedli na autobus směrem Trója. Hurá, ZOO!
Jana Majová
Pomalu Itálií VII - San Marino (poslední fotoreportáž)
San Marino - samostatný stát ležící na území Itálie asi tak někde v místech "lýtka" na kozačkově tvarovaném poloostrově. A taky poslední, nutno dodat, pohádkové, zastavení našeho cestování.
Jana Majová
Pomalu Itálií VI - Vieste (fotoreportáž)
Vieste bylo největším městem, které jsme na poloostrově viděli. Dokonce z moře i ze souše. Má skoro 14 tisíc obyvatel a původní rybářská a zemědělská tradice je už dávno překryta službami pro cestovní ruch. Pořád to rozhodně funguje tak nějak rozumně a ani tady (stejně jako na celém poloostrově) nenajdete velké hotelové komplexy oddělené od zbytku světa. Když ubytovat, tak v penzionku a pěkně uprostřed italského života.
Jana Majová
Pomalu Itálií V - Peschici (fotoreportáž)
Peschici - malé městečko na pobřeží Gargana, prý nejhezčí z těch, která tady jsou. Asi 4 500 obyvatel, úzké uličky, šrumec v pekárničkách, kde jsme se snažili "urvat" si kousek výborné pizzy, kouzelné výhledy na moře. Když jsme Pescichi míjeli v noci, vypadalo jako zářící dort na skále.
Jana Majová
Pomalu Itálií IV - pobřeží (fotoreportáž)
Pohled z moře na pevninu byl pro mne - suchozemskou milovnici barev - zázrak. Modrá se třpytila a prolínala v neskutečném množství odstínů, zelenala a tyrkysověla. Skály střídaly ostíny od bělostné po šedivou a hnědavou nejlépe, jak to šlo. A jako všude - z každé skuliny něco rostlo.
Jana Majová
Pomalu Itálií III - Tremiti (fotoreportáž)
Dojeli jsme na jih Itálie. A když už jsme my, lidé opatrní, vážili takovou cestu, koukali jsme, abychom viděli. Některé výlety jsme absolvovali s průvodci, na jiné se vydali sami. Jeden z těch organizovaných vedl na ostrovy Tremiti. Kdybychom byli Italové, byla by návštěva ostrovů otázkou národní hrdosti. A že jsme Češi, prostě jsme si přečetli, že je to tam moc hezké. A taky jsme je jako malé tečky viděli z "naší pláže". A pak už byli jenom zvědaví.
Jana Majová
Pomalu Itálií II - Gargano (fotoreportáž)
Naše putování za sluncem pokračovalo z Benátek na poloostrov Gargano. Začalo to jednoduše. Úvahou, že bychom mohli vzít děti k moři. Jeden rok moje děti, druhý rok manželovy děti. Uf. Ještěže nemáme jako bonus naše děti - to bychom se utrajdali. Z původně plánovaného blízkého konce Chorvatska se stal jih Itálie. A když jsme to zvládli mi, turisté veskrze ležérní, tak pro vás, milí návštěvníci blogu, to bude hračka. Je tam opravdu kouzelně.
Jana Majová
Pomalu Itálií - Benátky (fotoreportáž)
Jsme líní turisté. Vyznavači poklidného poznávání, kde můžeme, vyhneme se lidem. Ne vždycky se to podaří, zvlášť, když se chcete zastavit v Benátkách. A tak z nich přináším tohle malé povídání s obrázky.
Jana Majová
Hledání paní Perchty
Občas se tady urvu z řetězu vlastní soudnosti a těm, kdo ke mně zabloudí, povídám o výletech. Tentokrát jsme byli na jihu Čech a vydali se po stopách paní Perchty z Rožmberka. Jak už je naším zvykem - v mimosezóně. Má to své výhody - skoro nikde nejsou davy. Stačí vzít bundu a jít. Tak pojďte s námi. Klidně i bez bundy a deštníku.
Jana Majová
Jihočeské záblesky
V dubnu byly Jižní Čechy přívětivé. Klidně a malebně vítaly, ještě neunavené sezónními davy. Jaro se probouzelo. A pani Perchta nám ve své komnatě promítala příběh a náladu kraje, kaleidoskop nálad. A venku se smálo slunce a taky pršelo. Apríl. Pojďte se taky projít.
Jana Majová
O podzimu - mezidruhová konference.
Podzime, zodpovědně prohlašuji, nemám tě ráda. Můžeš si hýřit barvami, můžeš mne okouzlovat valéry červené, žluté a hnědé, můžeš mne ladit do sentimentálna. Stejně tě nemám ráda. Hlavně proto, že jsi příslib zimy. Tu taky nemám ráda. Ale má proti tobě výhodu. Otvírá cestu do jara. A tak, když jsem se dozvěděla o mezidruhové konferenci organizované samotnou Přírodou, neodolala jsem a akreditovala se. Zkusila hledat recept na svou podzimní skepsi. Souhrnnou zprávu si dovolím zpřístupnit v tomto článku.
Jana Majová
Quatro cappuccino - úvod do studia Sardinie
Sardinie. Ostrov, který nám letos prodloužil léto. Vyrazily jsme si v babinci. Okukovat, relaxovat, užívat si, nasytit se krásou. Prohlížím si fotky a pamatuji si ji krásnější. Zářivě skromnou, barevně neuvěřitelnou, s opatrností k turistům, nádhernou. A tak vám nesu první ochutnávku.
Jana Majová
Mobilolov na krále Jana - aneb zastávka na vinobraní
Že jste ještě nebyli na Znojemském vinobraní? Necourali ulicemi s kelímkem burčáku nebo skleničkou vína a nepostáli tu u kejklířů, tam u muzikantů, nenechali si na skráň namalovat motýla? Že jste ještě nikdy nepadali na kolena před charismatickým, laskavým králem? Tak se aspoň podívejte, jak jsem tu sobotu viděla já. A příští rok si tam třeba dáme sraz, jo? Hned vlevo, deset kroků za vstupní branou.
Jana Majová
Vodopády těsně před koncem světa.
Rešov je vesnice, kde končí silnice. Trvale tam skoro nikdo nebydlí. A přesto, nebo právě proto, je to dokonalý tip pro nás, líné turisty. Místní vodopády jsou kouzelné. Máte den volna? Neváhejte a vyrazte.
Jana Majová
Kutná Hora v obrázcích
Kutná hora je neuvěřitelně fotogenická. A přesto - její chlouba, chrám Sv. Barbory se fotí jaksi "nerad". Nevím, čím to je, ale na všech fotkách vypadá tak nějak menší. Snad je to tím, že si tak impozantní prostor prostě nedovedeme představit. Je prostě třeba přijet.
Jana Majová
Obrázky z Krakowa
Na těchto místech se v Krakowě zastavil objektiv foťáčku. Zastavil se i na mnoha jiných místech. Níže najdete malé "ochutnání".
| předchozí | 1 2 | další |
